V posledních měsících bylo v souvislosti s přípravou ratifikace tzv. Istanbulské úmluvy (tedy Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí) publikována řada mýtů a dezinformací. V reakci na tyto mýty vydal Úřad vlády brožuru určenou širší veřejnosti.

 „Tato brožura obsahuje přehled těch nejčastějších mýtů a dezinterpretací spojených s úmluvou proti násilí na ženách, uvádí je na pravou míru, případně je vyvrací. Brožura vznikla na základě doporučení vládního Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách. Její zpracování výbor inicioval jako reakci na stále častější mediální dezinformace a kampaň některých politiků a platforem proti ratifikaci Istanbulské úmluvy Českou republikou“, řekla u příležitosti vzniku brožury Branislava Marvánová Vargová, předsedkyně výboru.

Základní informace o Úmluvě

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (dále jako „Úmluva proti násilí na ženách“) je mezinárodní dohodou zabývající se tímto závažným porušováním lidských práv. Směřuje k nulové toleranci vůči takovému násilí a je podstatným krokem na cestě k bezpečnější Evropě. Úmluva požaduje především důslednou prevenci tohoto násilí, ochranu jeho obětí a stíhání pachatelů. Jedná se o jednu z mnoha tzv. lidskoprávních mezinárodních úmluv sjednaných v rámci Rady Evropy.

 Úmluva byla přijata Výborem ministrů Rady Evropy dne 7. 4. 2011 a k podpisům byla otevřena 11.  května 2011. K 1. září 2018 Úmluvu proti násilí na ženách ratifikovalo 33 států a dalších 12 států ji zatím jen podepsalo.

Jednou z těchto zemí je i Česká republika, která úmluvu podepsala 2. května 2016. Jediné státy, které Úmluvu nepodepsaly, jsou aktuálně Rusko a Ázerbájdžán. Evropská unie jako celek přistoupila k podpisu dne 13. června 2017 a aktuálně směřuje k jejímu přistoupení.

Na co se úmluva vztahuje

Rozsah působnosti Úmluvy proti násilí na ženách upravuje čl. 2 odst. 1 následovně: „Tato Úmluva se vztahuje na všechny formy násilí na ženách, včetně domácího násilí, které ve vyšší míře postihuje ženy.

Čl. 2 odst. 2 úmluvy pak dodává: „Smluvní strany se vyzývají, aby tuto Úmluvu uplatňovaly na všechny oběti domácího násilí.

Úmluva se tedy vztahuje primárně na různé formy násilí páchaného typicky na ženách. Zároveň ale vyzývá smluvní státy, aby stejnou ochranu poskytovaly i mužům (a dalším skupinám osob, jako jsou děti či senioři)v rolích obětí.

Co se týče forem násilí, vztahuje se úmluva především na:

  • domácí násilí (fyzické i psychické),
  • nebezpečné pronásledování (stalking)
  • sexuální násilí, včetně znásilnění
  • sexuální obtěžování
  • nucené sňatky či mrzačení ženských pohlavích orgánů.

Kdo za projektem stojí

Vedoucí pracovník
Radan Šafařík
safarik.radan@vlada.cz

Zástupkyně vedoucího pracovníka
Lenka Grünbergová
grunbergova.lenka@vlada.cz

Partneři

Hlavní mediální partner