Česká praxe v oblasti porodní péče v některých aspektech neodpovídá aktuálním poznatkům medicíny, čímž se rozchází s doporučeními WHO a UNICEF. O její zlepšení včetně vyšší podpory kojení se zasazuje zmocněnkyně vlády pro lidská práva Martina Štěpánková společně s Pracovní skupinou k porodnictví při Radě vlády pro rovnost žen a mužů.


„Je to jedna z mých priorit. Udivuje mě, že v České republice od roku 2003 dlouhodobě klesá podíl plně kojených dětí při odchodu z porodnice. Přitom od lékařů i z výzkumů víme, že nekojení či krátké kojení má výrazné dopady na zdraví dítěte i matky. Naopak plné kojení šetří peníze rodinám i veřejným rozpočtům a nezatěžuje životní prostředí,“ říká zmocněnkyně Martina Štěpánková.


S tím se ztotožňuje i člen Pracovní skupiny k porodnictví při Radě vlády pro rovnost žen a mužů, praktický lékař pro děti a dorost Milan Rytíř: „V rozvinutých zemích snižuje kojení u dětí záněty dolních dýchacích cest a infekce zažívacího traktu o 60-70 %, středoušní záněty, ekzémy a astma o 50 % a obezitu, cukrovku a syndrom náhlého úmrtí o 30 %. V současné době se doporučuje výhradně kojit po dobu 6 měsíců a pak dále do věku 2 a více let dítěte.“


"Kvalitní péče v období po porodu je jedním ze základních faktorů, kterým se stanoví zdraví a kvalita života dítěte. Kvalitní péči mu může poskytnout především zdravá matka, která je schopná dítě kojit mateřským mlékem nejméně po dobu šesti měsíců i déle. Jedním z globálních cílů WHO pro zlepšení výživy dětí je dosáhnout výlučného kojení do 6 měsíců u 50 % dětí do roku 2025. Opatření, která v současné době MZ podporuje, směřují k naplnění tohoto doporučení a ke snižování nerovnosti v otázkách zdraví. Prvních 1000 dní, konkrétně od početí do 2 let je jedinečnou příležitostí pro celoživotní zdraví a pro vývoj mozku,“ uvádí náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.


Některé z důvodů poklesu plně kojených dětí blíže objasňuje nedávno realizovaný průzkum neziskové iniciativy Šestinedělky provedený mezi téměř 4000 ženami z celé České republiky. „České porodnice mají nedostatky v dodržování základních postupů, které podle současných vědeckých poznatků kojení prokazatelně pomáhají a měly by být automaticky naplněny v případě všech žen,“ uvádí realizátorka průzkumu Aneta Majerčíková. „Rodičům jsou ohledně kojení často nabízeny informace, které si vzájemně odporují. Znepokojuje mě, že i v porodnicích s certifikátem Baby-friendly Hospital se ženy namísto potřebné podpory setkávají s necitlivými a hlavně neopodstatněnými výtkami, že mají divné bradavky nebo že k jejich prsům se žádné dítě nikdy nepřisaje,“ říká Aneta Majerčíková. Podle ní tato nedůslednost může mít vliv na úspěšné zahájení a následně i udržení kojení.


Pediatrička Marcela Peremská zdůrazňuje, že neméně důležité je zajištění okamžitého a nepřerušovaného kontaktu matky s dítětem kůže na kůži ihned po porodu do doby ukončení prvního kojení, tedy většinou minimálně po dobu jedné hodiny po porodu: „Kontakt kůže na kůži je možný a potřebný nejen po vaginálním porodu, ale i po císařském řezu,“ upřesňuje Marcela Peremská. „Personál porodnice by měl také umožňovat a aktivně podporovat, aby matka mohla být s dítětem nepřetržitě 24 hodin denně po odchodu z porodního sálu,“ říká pediatrička.


Podle dalšího člena Pracovní skupiny k porodnictví a předního českého odborníka na zdravotnické právo Ondřeje Dostála mezi lékaři existuje poptávka po vyřešení věcí, kterými se zaobírá legislativní tým Pracovní skupiny: „Mohu to ze své praxe potvrdit. Lékaři mají zájem o právní jistotu. Jejich nechuť vyjít rodičce vstříc je často dána tím, že se domnívají, že jim to nařizuje právo, ačkoli to ve skutečnosti nenařizuje.“


Na svém posledním zasedání za účasti zmocněnkyně vlády pro lidská práva Martiny Štěpánkové se Pracovní skupina zabývala návrhem doporučení ke zkvalitnění podpory kojení v České republice. Mezi hlavní doporučení patří nastavení aktivnější politiky na podporu kojení, vytvoření minimálních standardů Ministerstva zdravotnictví pro postup poskytovatelů zdravotních služeb v oblasti podpory kojení odpovídajících současnému vědeckému poznání, zkvalitnění vzdělávání zdravotnického personálu či zajištění včasného přístupu žen k navazující péči.


Ráda bych se zasadila o to, aby počty plně kojených dětí již dále neklesaly, a aby matky měly ihned po porodu všechny informace o správném kojení včetně bezprostřední podpory při prvním kojení. Zároveň chci, aby ženy měly přístup k respektující péči nejen během šestinedělí, ale i při porodu a v průběhu těhotenství," uzavírá zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková.

-----------
Pracovní skupina k porodnictví byla založena před necelými čtyřmi roky ve snaze podpořit respektování práv žen v oblasti porodnictví. Tvoří ji multidisciplinární tým složený z lékařů a lékařek, porodních asistentek a odborníků a odbornic v oblasti zdravotnického práva, statistiky, sociologie a ekonomie. Situací v českém porodnictví se zaobírá komplexně, mj. i s ohledem na poptávku lékařského personálu po právní jistotě při poskytování péče.

Kdo za projektem stojí

Vedoucí pracovník
Radan Šafařík
safarik.radan@vlada.cz

Zástupkyně vedoucího pracovníka
Lenka Grünbergová
grunbergova.lenka@vlada.cz

Partneři

Hlavní mediální partner