Českou republiku čeká v nejbližších měsících projednávání ratifikace Úmluvy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí – tzv. Istanbulské úmluvy. Tato mezinárodní lidskoprávní úmluva čelí ale mnoha dezinterpretacím, které znemožňují racionální diskusi. Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR proto uspořádal 30.7 2019 snídani s novináři a novinářkami, kde se diskutovalo o potřebnosti věcně informovat o obsahu, přínosech a dopadech tohoto dokumentu.

Ano, v jedné věci s kolegou Patrikem Nacherem souhlasím a to, že v nadcházejících dnech budeme slyšet o Istanbulské úmluvě. Více než o vhodnosti ratifikace Istanbulské úmluvy uslyší veřejnost možná častěji kritiky od jejích odpůrců. Ráda bych proto uvedla na pravou míru informace o Istanbulské úmluvě, které Patrik Nacher ve svém komentáři uvádí. 

Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (dále jen Istanbulská úmluva) jsme sice 2. května 2016 podepsali, ale dosud neratifikovali. Jako od zmocněnkyně vlády pro lidská práva se ode mne očekává pokud možno jasné a jednoznačné, dobře zdůvodněné stanovisko, proč doporučuji Istanbulskou úmluvu ratifikovat či  proč ne. Poté, co jsem ji prostudovala, a to ve znění jejího nově a kvalitně provedeného překladu (původní překlad byl bohužel nepřesný a oprávněně svou obecností vyvolával pochybnosti části laické i odborné veřejnosti), je většina otázek, které jsem si v této souvislosti sama položila rozptýlena a mohu její ratifikaci s klidným svědomím, nicméně za splnění jistých podmínek, doporučit.

V úterý 11. června proběhla v prostorách Poslanecké sněmovny mezinárodní konference Proč to tak trvá? aneb účast žen na politickém rozhodování. Konferenci organizoval Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR pod záštitou Jany Pastuchové, poslankyně a předsedkyně Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Konference se konala u příležitosti 100. výročí zavedení volebního práva žen v Československu. Řada politiků a političek se shodla, že podporují vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice. Bez podpůrných opatření, jako jsou kvóty alespoň na dočasnou dobu, toho ale lze dosáhnout velmi obtížně. Shodla se na tom odborná veřejnost, publikum a systém kvót podpořily i některé političky.

Vláda dnes schválila Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2019 - 2022. Akční plán se zaměřuje především na partnerské, mezigenerační a sexuální násilí. Přináší 24 konkrétních opatření, která by měla vést k důslednější prevenci a dostupnější pomoci obětem.

Je březen a v New Yorku jako každý rok zasedá Komise OSN pro postavení žen. Letos po třiašedesáté. Tisíce žen a mužů z celého světa se schází na druhé největší akci OSN v roce (hned po Valném shromáždění) v jednom z ústředí OSN. Politické vedení delegací se účastní akcí na vysoké úrovni (kulatých stolů, interaktivních dialogů, bilaterálních jednání), ostatní pořádají odborné semináře, při kterých dochází k výměně dobré praxe mezi státy celého světa.

Světová banka včera zveřejnila svůj index rovnosti žen a mužů. Hodnotí v něm, jakým způsobem diskriminace v právních předpisech ovlivňuje rovnost žen a mužů. Index se zaměřuje na přístup žen na trh práce, možnost jejich volby v různých fázích života a jak toto právní nastavení ovlivňuje hospodářství států. 

Poslední komunální volby proběhly v říjnu 2018. Do zastupitelstev měst a obcí v nich bylo zvoleno nejvíce žen v historii, a to 28 %. Jaký je však poměr žen a mužů na pozici starostek a starostů a co k tomu říkají samotné starostky?

V pondělí 28. ledna 2019 zasedla Rady vlády pro rovnost žen a mužů, které předsedá premiér Andrej Babiš.

Jedna ze stěn Otevřeného informačního centra, u jehož vzniku stála paní Olga Jandová, se plní diplomy ze soutěží jako Obec přátelská rodině či Obec přátelská seniorům. V soutěži Úřad roku „Půl na půl“ – respekt k rovným příležitostem dosáhla Praha 22 už dvakrát na 4. místo, dvakrát na 3. místo a dvakrát na 2. místo. V roce 2016 ji pak paní Jandové dovedla k vítězství. Teď je oceněna ona sama za svůj přínos k rovnosti příležitostí žen a mužů v roce 2018.

Česká praxe v oblasti porodní péče v některých aspektech neodpovídá aktuálním poznatkům medicíny, čímž se rozchází s doporučeními WHO a UNICEF. O její zlepšení včetně vyšší podpory kojení se zasazuje zmocněnkyně vlády pro lidská práva Martina Štěpánková společně s Pracovní skupinou k porodnictví při Radě vlády pro rovnost žen a mužů.

Kdo za projektem stojí

Vedoucí pracovník
Radan Šafařík
safarik.radan@vlada.cz

Zástupkyně vedoucího pracovníka
Petra Kalenská
kalenska.petra@vlada.cz 

Partneři