Projekt CZ13 „Domácí násilí a genderově podmíněné násilí / Uplatňování hlediska rovných příležitostí žena a mužů a podpora slaďování pracovního a soukromého života“ (NF-CZ13-PDP-2-002-01-2014)

Domestic and Gender-based Violence / Mainstreaming Gender Equality and Promoting Work-Life Balance

Oddělení rovnosti žen a mužů rovněž zabezpečuje od 1. července 2014 do 30. dubna 2016 realizaci Projektu CZ13.

Základem Projektu CZ13 je podpora rovnosti žen a mužů, konkrétně prevence domácího násilí jako jedné z forem genderově podmíněného násilí a podpora sladění pracovního, soukromého a rodinného života. Protože je domácí násilí skrytým společenský problémem, zaměřuje se projekt nejen na snížení jeho výskytu, ale také na snížení jeho latence. V oblasti slaďování projekt svými aktivitami zvyšuje povědomí o možnostech sladění pracovního, soukromého a rodinného života a o genderové rovnosti na trhu práce.

V rámci Projektu CZ13 je zahrnuta široká škála aktivit, od zpracování odborných analýza, metodik a brožur, přípravou seminářů a konferencí, bilaterální spolupráce s norským partnerem po mediální kampaň, která ve svých částech reflektuje aspekty projektu (rovnost žen a mužů, domácí násilí a slaďování).

Bilaterálním partnerem Projektu CZ13 se stala norská nezisková organizace Alternativ til Vold – Alternativa násilí, která se již od roku 1987 zabývá problematikou domácího násilí a aspekty, které s ním souvisí. ATV je profesionální, výzkumné a léčebné centrum v Norsku, které má své pobočky také v Dánsku, Švédsku a na Islandu. Více informací zde.

Projekt CZ13 je spolufinancován z prostředků Norských fondů. Jedná se o jediný předem-definovaný projekt, realizovaný v rámci Programu CZ13, programové oblasti 28 a 29. Podrobné informace o Norských fondech jsou rovněž k dispozici zde.

U příležitosti Mezinárodního dne za odstranění násilí páchaného na ženách, který připadá na 25. listopadu, oznámil ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier na tiskové konferenci spuštění mediální kampaně To je rovnost!. Kampaň se bude zaměřovat na problematiku domácího násilí a na oblast slaďování pracovního, soukromého a rodinného života.

Výchozí a zastřešující myšlenkou celé kampaně je rovnost žen a mužů jako základní pilíř demokratické společnosti a hodnota, která je pro společnost prospěšná. Kampaň má připomínat veřejnosti důležitost rovnosti žen a mužů pro společnost a představovat její dílčí aspekty. Kampaň si klade za cíl zajistit kontinuitu a rozvoj celospolečenské debaty o rovnosti žen a mužů v České republice. Kampaň zároveň utváří jasně rozpoznatelnou mediální identitu Oddělení rovnosti žen a mužů, představuje a obsahově reprezentuje jeho činnost a oblasti vyjádřené ve Vládní strategii pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 – 2020.

Kampaň je důležitá z toho důvodu, že v ČR stále přetrvává vysoký výskyt a latence domácího násilí. Zkušenost s nějakou formou domácího násilí má v ČR každá třetí žena. Ženy jsou také oběťmi fyzického domácího násilí v 90 % evidovaných případů. V 80 % případů jsou svědky domácího násilí také děti. Příčinami přetrvávání vysokého výskytu domácího násilí jsou mimo jiné nízká úroveň systematického zabezpečení primární prevence, nízká dostupnost služeb pro oběti domácího násilí, a nízké povědomí o problému, jako i o možnostech sociálních služeb jak pro oběti domácího násilí, tak pro násilné osoby.

Kromě osob přímo účastných v situacích domácího násilí je také podstatné informovat širokou veřejnost o výskytu a negativních dopadech domácího násilí i o možnostech pomoci osobám, které se s domácím násilím potýkají. Cílovými skupinami v této oblasti jsou proto svědci a svědkyně domácího násilí, a to ať už nevědomí, kteří nejsou schopni rozpoznat a identifikovat specifické životní situace jako domácí násilí, tak i vědomí, kteří je schopni rozpoznat a identifikovat sice jsou, ale nejsou si ale jisti, zda a jak se v dané situaci zasáhnout. Cílem této kampaně proto je, aby svědci a svědkyně domácího násilí byli schopni nejen domácí násilí rozpoznat, ale také chápat, že přehlížení a tolerance domácího násilí má negativní dopad na děti, rodiny, blízké vazby i celou společnost.

Druhou oblastní, na kterou se kampaň zaměří, je slaďování pracovního, soukromého a rodinného života. Jedním z aspektů této problematiky je, že v ČR se nadále do péče o děti zapojují výrazně častěji ženy než muži. V čerpání rodičovského příspěvku jsou muži dlouhodobě zastoupeni v méně jak 2 % případů. Překážkou slaďování pracovního, soukromého a rodinného života je mimo jiné nedostatek míst v zařízeních péče o děti předškolního věku. Další překážkou je nízké povědomí o nárocích, které mohou rodiče uplatňovat vůči státu i zaměstnavatelům, a o opatřeních, která mohou zaměstnavatelé uplatňovat vůči rodičům. V nízkém objemu jsou například využívány flexibilní formy práce či již existující slaďovací opatření (např. nárok pracujícího rodiče s dítětem do 15 let na úpravu pracovní doby). Z celkového počtu 316 400 osob, které v roce 2014 pracovaly v ČR na částečný úvazek, tvořily 71 % ženy. To poukazuje na jejich převažující primární zodpovědnost za péči, která pak ovlivňuje jejich postavení na pracovním trhu.

Velké množství osob si není vědomo svých možností v rámci slaďování pracovního, soukromého a rodinného života, případně tyto možnosti zná, ale v důsledku všeobecného vnímání role ženy a muže ve společnosti volí standardní model rozdělení péče o děti. Ten by si ale nevybrali, kdyby měli více informací, případně k takovému rozhodnutí cítili větší podporu. Kampaň proto cílí na osoby, které zatím nejsou schopny identifikovat specifické životní situace, které kladou nároky na slaďování pracovního a rodinného života a rozdělení péče považují za normalitu. Zároveň cílí i na osoby, které jsou schopny takové situace identifikovat, jsou nakloněny vyrovnanému rozdělení péče mezi oba rodiče, ale potřebují v tomto rozhodnutí vyšší podporu či více informací. Cílem kampaně je, aby rodiče a nastávající rodiče rozuměli pozitivnímu dopadu slaďování pro oba partnery, vlastní život, rodinu, blízké vazby i pro společnost a věděli, jakým způsobem lze slaďování dosáhnout, a aktivně se o něj zasadili.

Odkazy na mediální ohlasy:
Česká televize - Studio ČT24
Deník.cz: Vládní kampaň se zaměří na domácí násilí a sladění práce a rodiny
Nadace Heinrich-Böll-Stiftung: Násilí na ženách nemizí

Dne 8. prosince 2015 proběhlo v Lichtenštejnském paláci zasedání Rady vlády pro rovnost žen a mužů a na ni navazující mezinárodní konference Znásilnění: o čem se nemluví, realizované v rámci projektu Domácí násilí a genderově podmíněné násilí / Uplatňování hlediska rovných příležitostí žen a mužů a podpora slaďování pracovního a soukromého života, financovaného z Norských fondů. „Znásilnění je problém, který se v České republice příliš neřeší. Touto konferencí chceme dané téma otevřít a hledat efektivní nástroje jeho řešení,“ řekla náměstkyně pro řízení Sekce pro lidská práva Martina Štěpánková.

Rada mimo jiné projednala Souhrnnou zprávu za rok 2014 o plnění Národního akčního plánu prevence domácího násilí na léta 2011–2014. V rámci zasedání Rady mimo jiné vystoupila Veronika Šprincová, která představila nově vzniklou Genderovou expertní komoru ČR. Práci neziskové organizace Jako doma představila Jitka Kolářová. Tato organizace se zabývá pomocí ženám bez domova. Domácí a genderově podmíněné násilí rovněž patří mezi problémy, s nimiž se tyto ženy potýkají.

Na konferenci v rámci prvního bloku s názvem Znásilnění v genderových souvislostech přednesli své příspěvky Šárka Blatníková z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (Násilná sexuální kriminalita: téma pro odbornou i laickou veřejnost), Emil Carlson z partnerské norské organizace Alternativ til Vold (Sexuální násilí v partnerském vztahu: Norská zkušenost), Gabriela Bártová z Amnesty International (Vyzývavé oblečení jako důvod ke znásilnění: výsledky výzkumu veřejného mínění), Klára Kalibová z organizace In IUSTITIA (Stereotypní představy o tzv. pravém znásilnění a důvěryhodnosti poškozené) a David Oplatek z neziskové organizace proFem (Právní postavení obětí znásilnění a sexuálního násilí: kazuistika).

Ve druhém bloku s názvem Jak efektivně pomáhat vystoupila sexuoložka a psychoterapeutka Jana Spilková (Role zdravotnictví při pomoci obětem sexuálního násilí a znásilnění), Alena Kolářová z Krajského ředitelství policie Praha (Zvlášť zranitelné oběti: příklad přístupu Krajského ředitelství polici hl. města Prahy), Zuzana Chomová a Lada Poláková z Intervenčního centra Praha (Intervenční centra a sexuální násilí) a Simona Zatloukalová z organizace Rozkoš bez rizika (S tebou ne!  aneb Prevence násilí na ženách v sexbyznysu).


Prezentace z obou bloků konference si můžete stáhnout zde:
Pozvánka na konferenci: Znásilnění - o čem se nemluví
Prezentace - blok I: Znásilnění v genderových souvislostech
Prezentace - blok II: Jak efektivně pomáhat

Mediální ohlasy konference:
Radan Šafařík (Úřad vlády ČR) a Petra Vitoušová (Bílý kruh bezpečí) k tématu znásilnění v rozhovoru pro Český rozhlas.
Gabriela Bártová (Amnesty International) a Martina Štěpánková (Úřad vlády ČR) k tématu znásilnění v článku Lidových novin.

Pracovníci Oddělení rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR Radan Šafařík a Tomáš Křemen se účastní odborné návštěvy v Oslu. Návštěva probíhá od 2. do 4. září 2015 s cílem získat zkušenosti se systémem prevence a potírání domácího a genderově podmíněného násilí (např. znásilnění, sexuální obtěžování či nebezpečné pronásledování) v Norsku.

Součástí delegace České republiky jsou také zástupkyně Nadace Open Society Fund, médií a některých nestátních neziskových organizací sdružených ve Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách (proFem, Rosa a Pro Dialog). Ve středu 2. září 2015 delegace navštívila norské Ministerstvo spravedlnosti a veřejné bezpečnosti, Úřad pro rovnost a antidiskriminaci či Centrum pro studium násilí a traumatického stresu.

Z norské zkušenosti mj. vyplývá, že tvorbu veřejných politik v oblasti domácího a genderově podmíněného násilí je nezbytné založit na dostatečném výzkumu a sběru dat. Důležité jsou především studie výskytu těchto forem násilí, jejich zdravotních důsledků a potřeb různých typů obětí, včetně etnických menšin. Z důvodu snížení rizika sekundární viktimizace obětí je důležité pravidelné školení všech aktérů (justice, zdravotního personálu, policie apod.) přicházejících do kontaktu s obětmi. Jako příklad dobré praxe může sloužit zákonná povinnost krajů zajistit dostatečný počet míst v azylových domech pro ženy i muže tak, aby všichni měli možnost dosáhnout na okamžitou pomoc.

Součástí programu je také návštěva nestátních neziskových organizací, azylových domů a krizových center. V pátek 4. září 2015 delegace ČR navštíví rovněž organizaci Alternativ til Vold (Alternativa násilí), která se zaměřuje na poskytování terapeutických programů pro násilné osoby. Získané poznatky budou sloužit k účinnějšímu naplňování Akčního plánu prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015 – 2018 a ke zefektivnění současného systému ochrany před těmito formami násilí. Odborná návštěva je součástí realizace projektu Úřadu vlády ČR s názvem „Domácí násilí a genderově podmíněné násilí / Uplatňování hlediska rovných příležitostí žena a mužů a podpora slaďování pracovního a soukromého života" podporovaného z norských fondů.

Ve čtvrtek 7. dubna 2016 proběhla v Brně konference s názvem “OSPOD a domácí násilí: přístupy a řešení”. Akci uspořádalo Oddělení rovnosti žen a mužů, které spadá pod úřad ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera, ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Úřadem městské části Brno-střed. Prezentace z konference si můžete stáhnout zde.

Dne 30. listopadu 2015 proběhla v Lichtenštejnském paláci mezinárodní konference s názvem „Domácí násilí: co zůstává za dveřmi?“, kterou pořádalo Oddělení rovnosti žen a mužů Úřadu vlády České republiky v rámci projektu Domácí násilí a genderově podmíněné násilí / Uplatňování hlediska rovných příležitostí žen a mužů a podpora slaďování pracovního a soukromého života financovaného z Norských fondů. Konference byla součástí kampaně „16 dní aktivismu proti násilí na ženách“.

Konferenci zahájil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier. „Domácí násilí je problém, který postihuje velké množství žen i mužů. Odehrává se skrytě, za zavřenými dveřmi. O to těžší je tomuto násilí zabránit a pomáhat jeho obětem. Považuji proto za důležité o domácím násilí a jeho důsledcích mluvit a hledat cesty, jak mu čelit. Příležitost k tomu nabízí i tato odborná konference“, řekl ministr ve svém úvodním projevu.

V rámci prvního bloku s názvem Domácí násilí: od obecného ke konkrétnímu přednesly své příspěvky Raluca Popa z Rady Evropy (Istanbulská úmluva: opatření a výzvy), Barbora Rampasová z Ministerstva spravedlnosti ČR (Česká republika na cestě k podpisu Istanbulské úmluvy) a Jindřiška Krpálková z Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách (Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí: co nám přinese).

Ve druhém bloku s názvem Ekonomické dopady domácího násilí pak vystoupili Cristina Fabré Rosell z Generální rady pro soudnictví ve Španělsku (Ekonomické dopady domácího násilí v EU), Radan Šafařík z Oddělení rovnosti žen a mužů ÚV ČR (Domácí násilí a trh práce: zahraniční výzkumy) a Jitka Poláková z organizace proFem (Kolik stojí domácí násilí v ČR).

Třetí blok Zdravotní dopady domácího násilí patřil Zdeně Prokopové z organizace Rosa (Vliv domácího násilí na zdraví dětí), Olemu Kristianu Hjemdanovi z Norského centra pro studium násilí a traumatického stresu (Domácí násilí škodí zdraví: norská zkušenost), Anně Kubešové z Ministerstva zdravotnictví ČR (Domácí násilí jako výzva pro zdravotnictví) a Zdeně Bednářové z organizace Acorus (Posttraumatická strestová porucha v důsledku domácího násilí).

Ve čtvrtém, odpoledním bloku s názvem Společně proti domácímu násilí zazněly příspěvky Veroniky Madzinové z Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky (Slovenská zkušenost: koordinačně-metodické centrum pro genderově podmíněné a domácí násilí), Veronika Studzinská (Domácí násilí a činnost Ministerstva vnitra ČR), Barbora Holušová z Intervenčního centra Praha (Intervenční centra a mezioborová spolupráce: úspěchy a přetrvávající výzvy) a Zdeněk Trávníček z organizace Spondea (Program pro osoby nezvládající násilí ve vztazích).

Konferenci zakončily čtyři tematické workshopy: Domácí násilí a role zdravotnictví, Efektivita osvětových kampaní, Istanbulská úmluva a koordinovaný přístup a Mezioborová spolupráce. Cílem workshopů bylo formulovat návrhy opatření, které by mohly vést k efektivnější prevenci domácího násilí a pomoci jeho obětem.

Prezentace z jednotlivých bloků a shrnutí doporučení vzešlých z workshopů naleznete zde:
Program konference
Prezentace - blok I: Domácí násilí: od obecného ke konkrétnímu
Prezentace - blok II: Ekonomické dopady domácího násilí
Prezentace - blok III: Zdravotní dopady domácího násilí
Prezentace - blok IV: Společně proti domácímu násilí
Shrnutí doporučení z workshopů

Mediální ohlasy z konference:
Rozhovor ministra Jiřího Dienstbiera pro ČRo Plus.
Živý vstup v poledních zprávách na ČT24.
Živý vstup ve Studiu ČT24 a rozhovor s Jitkou Polákovou.

Úřad vlády ČR ve spolupráci s Velvyslanectvím Norského království v Praze a Nadací Open Society Fund Praha pořádá ve dnech 2. - 4. září 2015 odbornou studijní cestu do Osla.

Cílem cesty je získání informací o přístupech k řešení domácího a genderově podmíněného násilí. Součástí delegace jsou kromě pracovníků Oddělení rovnosti žen a mužů ÚV ČR, které spadá do gesce min. Dienstbiera, také zástupkyně nestátních neziskových organizací působících v oblasti prevence genderově podmíněného násilí a  čtyři české novinářky. Cesta je organizována v rámci realizace Projektu CZ13 hrazeného z Norských fondů.

Vláda ČR v této oblasti v únoru letošního roku přijala Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015 - 2018, který směřuje k zajištění efektivní ochrany před těmito formami násilí. Výstupy z pracovní cesty budou využity pro efektivnější naplňování akčního plánu a případně formulaci dalších opatření.

Mezi navštívenými subjekty jsou např. norské azylové domy pro oběti partnerského násilí, norská ministerstva spravedlnosti a zdravotnictví či úřad policejního koordinátora proti násilí v rodině.

Kdo za projektem stojí

Vedoucí pracovník
Radan Šafařík
safarik.radan@vlada.cz

Zástupkyně vedoucího pracovníka
Lenka Grünbergová
grunbergova.lenka@vlada.cz

Partneři

Hlavní mediální partner