Domácí a sexuální násilí: aktuální výzkumy a mezinárodní standardy byl název semináře, který pro zástupce státní správy, samospráv, ale i občanského sektoru uspořádal Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR. Na semináři, který se konal 18. května 2022, byla prezentována zjištění z nedávno proběhlého výzkumu násilí ve specifických podmínkách, které přinesla pandemie covid-19, výzkumů zaměřených na zkušenosti se sexuálním násilím a odškodňováním obětí, na mínění veřejnosti o domácím násilí i na analýzu pokrytí území ČR specializovanými službami pro osoby ohrožené domácím a genderově podmíněným násilím.
Na šedesát účastníků a účastnic se seznámilo také s aktuální situací v možnostech řešení domácího a genderového násilí z pohledu připravovaných předpisů či Českou republikou stále ještě neratifikované Istanbulské úmluvy, stejně tak s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.
Stereotypní vnímání rolí žen a mužů je stále nelichotivou skutečností české společnosti. Tak to vyplývá z výzkumu společnosti IKEA. Více než čtvrtina respondentů výzkumu se domnívá, že oběť domácího násilí si za násilí může alespoň částečně sama, přičemž třetina respondentů se domnívá, že je pochopitelné, že muž je někdy agresivní, protože nese břímě finančního zabezpečení rodiny. Podle třetiny respondentů je také pochopitelné, že nedostatečná péče o domácnost ze strany žen, vyprovokuje agresi.
Podle výzkumu proFem více než polovina žen zažila sexuální násilí nebo sexuální obtěžování, znásilnění pak téměř desetina žen a dvě procenta mužů, přičemž oběti tyto činy většinou nijak neřeší. Pouze šest procent případů sexuálního násilí je hlášeno policii. Podle údajů organizace proFem osmdesát procent obětí násilí proti ženám neobdrželo odškodnění nemajetkové újmy v trestním řízení. Důvodem je odkázání trestního soudu k občanskoprávnímu řízení nebo skutečnost, že oběť o odškodnění nežádá, a to například z důvodu neznalosti svých práv, složitosti systému nebo nedůvěry v něj.
Podle Blanky Nyklové ze Sociologického ústavu Akademie věd by pro zlepšení situace mělo dojít ke zlepšení povědomí o genderově podmíněném násilí, sdílení informací napříč jednotlivými složkami systému, sladění jejich postupů, zajištění specializovaných služeb pro oběti, které se přizpůsobí jejich potřebám nebo zavedení nulové tolerance vůči násilí. Pozitivní dopad na oblast domácího a genderově podmíněného násilí by měla též směrnice o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí nebo ratifikace Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí.
