Výzkumná zpráva pro Pracovní skupinu k porodnictví Rady vlády pro rovnost žen a mužů.
Analýza dat byla provedena pro Pracovní skupinu k porodnictví Rady vlády pro rovnost žen a mužů (RVRŽaM) a slouží jako podklad pro jednání o změnách v českém porodnictví. Data pocházejí z facebookové stránky Ministerstva zdravotnictví (MZ) České republiky, výzva k formulaci požadavků a vyjádření názorů byla zveřejněna 11. února 2016 (na této adrese) ve znění: „Milí rodiče, Podělte se s námi o Vaše postřehy, náměty a zkušenosti z porodnic. Příspěvky pište pod obrázek. Děkujeme, velmi si vážíme Vašeho zájmu o vylepšení kvality porodnické péče.“
Motivaci k otevření této platformy pro sběr k námětů, příběhů, zkušeností a zpětné vazby ke spokojenosti rámuje úvodní slovo stránky jako projev zájmu o vylepšení kvality porodnické péče. Během tří týdnů od zveřejnění diskuse v ní přibylo téměř 500 různorodých příspěvků a k některým z nich navíc další reakce. Tento – ze strany diskutujících spontánně vzniklý – datový materiál byl podroben důkladné obsahové analýze s cílem identifikovat klíčové náměty a požadavky diskutujících na změny stávající praxe v českém porodnictví. Dosavadní zkušeností zejména příjemkyň péče a jejich hodnocení této zkušenosti v diskusi, ale také příspěvky řady expertů v dané oblasti, kteří se do výzvy MZ jmenovitě zapojili, umožňují identifikovat sadu klíčových oblastí, do kterých jsou požadavky na změnu směrovány a formulovány.
Analýzu zpracovala a autorkou výzkumné zprávy je Mgr. Lucie Vondráčková. Doplnila a revidovala doc. PhDr. Iva Šmídová, Ph.D.; Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, duben 2016
Analyzovaných příspěvků je celkem 689, je to 486 diskusních příspěvků plus reakce na některé z nich. Příspěvky byly staženy 2. března 2016 v 18 hodin, od té doby přibylo pouze 11 nových příspěvků, diskuzi lze tedy považovat za neaktivní a vzorek nasycený. Příspěvky byly opakovaně pročítány a kódovány podle jednotlivých témat. Pro kódování byl využit program Atlas.ti. Analýza se řídila principy kvantitativní obsahové analýzy, kde je hlavním cílem zmapování struktury analyzovaného materiálu podle četnosti výskytu jednotlivých identifikovaných témat.
