Sál připravený k zahájení konference Co je rovnost ve městě?

Úřad vlády uspořádal se záštitou náměstkyně Sekce pro lidská práva, náměstkyně primátorky hl. m. Prahy a ředitele Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy mezinárodní konferenci s názvem „Co je rovnost ve městě?“. Odborná veřejnost z Česka i zahraničí diskutovala genderové rozměry a nejnovější trendy v plánování udržitelných a bezpečných měst.

Na Mezinárodní den rovnosti žen a mužů uspořádal Úřad vlády mezinárodní konferenci o genderových rozměrech plánování měst přímo v prostorách Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy na Vyšehradské ulici.

Konference se skládala ze dvou panelů a dvou kulatých stolů, z nichž se pokaždé jeden věnoval české, a druhý zahraniční praxi. Konference se zúčastnily zástupkyně z Rakouska, Norska a Polska. Úvodní slovo patřilo náměstkyni primátorky, Petře Kolínské, která konferenci zaštítila. "Plánování se věnuji dlouho, ale až šest měsíců se zlomeným kotníkem mi ukázalo, jak moc máme ještě rezerv,“ uvedla celou akci Petra Kolínská, příhodně se sádrou na noze.

Odbornice a odborníci z nejprogresivnějších měst Evropy se shodli na tom, že by měla moderní města zohledňovat genderové hledisko při plánování měst. Muži a ženy totiž mají podle dostupných výzkumů rozdílné preference s ohledem na využívání veřejného prostoru, což vyplývá z jejich odlišných každodenních aktivit.

„Když se dělají vizualizace nových staveb, jsou plné mladých byznysmenů, kteří si tam sjednávají schůzky. Kdo oživuje veřejný prostor? Lidé v produktivním věku, kteří jsou zaměstnaní? Ne. Jsou to děti, senioři a nezaměstnaní, tedy zranitelné skupiny. Pokud chceme veřejný prostor využívat, musíme se soustředit na zranitelné skupiny," formuloval například v prvním panelu tento jev sociolog města Pavel Pospěch z vídeňské univerzity.

Svou účastí konferenci ozvláštnili odborníci a odbornice na téma veřejného prostoru a plánování zdravých a spravedlivých měst jako Monika McGarrell Klimentová (Institut plánování a rozvoje Prahy) nebo Jana Gabrielová (Stínová rada pro reklamu). Svým projevem publikum naprosto strhla zástupkyně žen bez domova Zuzana Křičková, která mimo jiné představila iniciativu Jako doma a kuchařek bez domova. Jan Bartoš z Centra Elpida představil práci Sítě zdravých měst, která má své pobočky ve všech krajích. Kulatého stolu věnovaného české praxi se pak zúčastnila třeba Zdeňka Lammelová z nadace Heinricha Bölla.

Své zastoupení měly i Norsko a Vídeň, vůdčí regiony v oblasti udržitelného plánování měst. Jmenovitě se o svou inspiraci podělila Goro Ree-Lindstad z norského Centra pro genderovou rovnost a Doris Damyanovic vídeňské The Universität für Bodenkultur. Nejprogresivnější polské aktivity představila socioložka a městská aktivistka Joanna Erbel, která se podílela na varšavské koncepci bydlení Mieszkania 2030.

Kdo za projektem stojí

Vedoucí pracovník
Radan Šafařík
safarik.radan@vlada.cz

Partneři