Skip to content

Desáté výročí Istanbulské úmluvy. Obavy z ní se v Evropě nepotvrzují

Praha, 11. května 2021 – Evropa si dnes připomíná 10. výročí od otevření „Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí“ (Istanbulské úmluvy) k podpisu. Úmluva byla přijata Výborem ministrů Rady Evropy dne 7. 4. 2011 a poprvé byla podepsána 11. 5. 2011 v tureckém Istanbulu.

Istanbulská úmluva je prvním mezinárodním dokumentem zaměřujícím se na domácí a sexuální násilí. Dosud ji podepsalo 45 zemí Rady Evropy, ratifikace proběhla v 33 z nich. Podepsat úmluvu ze zemí Rady Evropy odmítly jen Rusko a Ázerbájdžán. Záměr odstoupit od úmluvy nedávno oznámilo také Turecko, což vyvolalo protesty i znepokojení ostatních zemí.

Česká republika úmluvu podepsala 2. května 2016. V uplynulých letech probíhaly v České republice diskuse o ratifikaci. O návrhu na ratifikaci ale vláda zatím nerozhodla.

Byť v české společnosti panují o Istanbulské úmluvě některé mýty a obavy s ní spojené, podporovatelů její ratifikace je více než jejích odpůrců. Podle průzkumu CVVM z října 2019 ratifikování Istanbulské úmluvy podporuje 24 % široké veřejnosti, proti je 17 %. Podpora ratifikace úmluvy navíc oproti předchozímu průzkumu vzrostla. Většina veřejnosti ale na úmluvu jednoznačný názor nemá.

„Ratifikace Istanbulské úmluvy patří k mým prioritám jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva. V minulých dvou letech jsme strávili hodně energií vysvětlováním jejího skutečného obsahu a praktického významu. Uspořádali jsme besedy a konference, zpracovali řadu podkladů a zrevidovali překlad úmluvy do češtiny. Myslím, že i na základě desetileté zkušenosti z jiných evropských zemí je zřejmé, že obavy z úmluvy nemusíme mít ani my v České republice [...] Náš systém ochrany před domácím násilím není dokonalý, což ukázala i pandemie covid-19. Zkušenost z Rakouska, Německa, Srbska či Chorvatska ukazuje, že úmluva představuje velmi praktický nástroj pro zlepšování systému pomoci obětem – ať už jde o propracovanější systém školení policie a dalších profesi, důslednější prevenci či zajištění tolik potřebné dostupnosti specializovaných služeb pro oběti. Jsem proto ráda, že se vláda schválením nové Strategie rovnosti žen a mužů letos v březnu zavázala nadále pokračovat v informování o obsahu úmluvy a uložila Ministerstvu spravedlnosti návrh na ratifikaci předložit vládě do poloviny příštího roku."

Helena Válková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva

„Ratifikaci úmluvy podporují organizace poskytující pomoc obětem domácího násilí, odborná právní veřejnost i stále větší část české společnosti. Za Úřad vlády jsme v předloňském roce zpracovali analýzu dopadu ratifikace úmluvy v deseti zemích Rady Evropy. Analýza prokázala, že úmluva měla praktický dopad na zlepšení ochrany před domácím násilím. Zároveň potvrdila, že přijetím úmluvy nedošlo k prolomení mlčenlivosti advokátů, zavádění genderově neutrální výchovy na školách, nárůstu počtu udělených azylů, ani k naplnění dalších obav, které ve vztahu k úmluvě v diskusích občas zaznívají.“

Radan Šafařík, ředitel Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR

Související

Související