Při příležitosti Mezinárodního dne žen, 8. března 2021, vláda schválila strategii rovnosti žen a mužů na následující desetiletí. Některé genderové nerovnosti přetrvávají a dlouhodobě nás staví na nízké příčky celoevropských žebříčků. Další nerovnosti se i pod vlivem pandemie covid-19 prohloubily. Zvlášť zasaženou skupinou jsou ženy, na které chce vláda při celospolečenské obnově pamatovat.
Nová strategie na nerovnosti pohlíží intersekcionální optikou, tj. kromě genderových nerovností bere v potaz i vliv dalších faktorů, jako je např. věk či zdravotní znevýhodnění. Dokument byl sestaven Odborem rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády ČR ve spolupráci s řadou odborníků a odbornic ze státního, akademického a občanského sektoru. Celkem zahrnuje přes 400 konkrétních opatření k dosažení cílů v 8 oblastech.
První oblastí, na kterou se strategie zaměřuje, jsou příjmové nerovnosti a související tradiční genderové rozdělení péče o rodinu. Přestože si Česko vede dobře, pokud jde o nízkou nezaměstnanost a rostoucí příjmy, přetrvávající genderové nerovnosti v této oblasti jsou dlouhodobě mezi nejvyššími v rámci EU.
Příčin nerovného postavení žen a mužů na trhu práce je celá řada. Jak poukazujeme v rámci projektu 22 % K ROVNOSTI, kde rovněž působím, rozdíly v odměňování žen a mužů jsou způsobeny společenským nastavením, kulturou pracovního prostředí, ale také povědomím jednotlivců a jednotlivkyň o této problematice. Jednotlivé části kapitoly Práce a péče se tak zaměřují na oblast péče, zvyšování dostupnosti služeb péče a podporu zapojení mužů do péče, snížení nerovností na trhu práce s důrazem na větší transparentnost v odměňování a na feminizaci chudoby, zejména situaci samoživitelek
Míra nezaměstnanosti žen je ve srovnání s muži o 15,8 % vyšší. Hlavním důvodem jsou kariérní výpadky žen související s mateřstvím, rodičovstvím a péčí o závislé členy a členky rodiny. O místa formální péče o děti, zejména do 3 let věku, je nouze. Zároveň by sice dle průzkumu Ligy otevřených mužů 53 % mužů rádo čerpalo rodičovský příspěvek, překážkou jsou však nižší příjmy jejich partnerky. I proto rodičovský příspěvek čerpají muži jen v 1,7 % případů. Po návratu z dlouhé rodičovské mají ženy menší šanci na kariérní postup, a tedy i nižší příjmy než muži.
Význam péče, ať už formální, nebo neformální, bývá ve společnosti opomíjen. Nedostatečné ohodnocení péče a její nerovnoměrné rozdělení mezi muže a ženy má řadu negativních dopadů včetně například feminizace chudoby v penzi. Péče vykonávaná ženami je často považována za samozřejmou, jak se však v posledním roce ukázalo, fungování společnosti je na péči závislé. Péče úzce souvisí s postavením, účastí a rozhodováním se žen na pracovním trhu. Proto bylo pro nás důležité, aby se první část naší kapitoly věnovala právě této oblasti.
Strategie na rizika, která souvisejí se zkrácenými úvazky, prací z domova nebo nejistými formami práce pamatuje a navrhuje například větší zapojení mužů do péče. Narovnání podmínek pro ženy a muže nejen na trhu práce, ale také v péči je totiž přínosné pro všechny.
Celkově byl v roce 2019 průměrný příjem žen o 18,9 % nižší než mužů. Tento rozdíl je třetí nejvyšší v EU a přispívá k němu kromě rozdělení péče několik dalších faktorů. Ženy jsou od dětství motivovány k volbě profese v hůře placených, humanitních a pečovatelských oborech, zatímco chlapci jsou vedeni k výdělečnějším technickým směrům. Tento jev se ve výsledku projevuje i na penzi, která je u žen téměř o pětinu nižší. Negativní vliv na příjmovou rovnost má dále netransparentnost odměňování, nižší sebevědomí žen při vyjednávání mzdy i diskriminace ze strany zaměstnavatele.
Strategie v sekci Práce a péče zahrnuje čtyři strategické cíle a 79 opatření, které by měly pomoci jich dosáhnout. Ke snížení genderových nerovností v péči by měla přispět opatření motivující muže k vyšší participaci v péči, zvýšení místní i finanční dostupnosti jeslí a mateřských škol a zlepšení podmínek pro péči o potřebné rodinné příslušníky. K nerovnostem na trhu práce přistupuje strategie z několika úhlů včetně návrhů legislativních změn, řešení dopadů digitalizace, zapojení relevantních subjektů a zvyšování povědomí o problémech a jejich řešeních. Cíl snížení mzdových a platových rozdílů žádá o zvyšování mzdové transparentnosti a ochrany před diskriminací a zmírňování horizontální segregace trhu práce skrze vzdělávací projekty pro studující a pro kariérní poradce a poradkyně. Snížení související míry ohrožení chudobou (zejména žen) má pak být řešeno s ohledem na situaci sólo rodičů, bezdomovectví a chudobu žen v penzi. Pozornost by měla být věnována i vícečetně znevýhodněným osobám, jako jsou Romky nebo imigrantky.
