Skip to content

Sdílejte

Share on facebook
Share on twitter
Share on email

Konference Lidská práva a Česko – Oslavili jsme 75. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv

Přijetí Všeobecné deklarace lidských práv před 75 lety představovalo významný milník v prosazování lidských práv po celém světě. Při příležitosti tohoto výročí jsme proto 11. a 12. prosince 2023 uspořádali konferenci Lidská práva a Česko, která byla prostorem pro výměnu expertízy, úhlů pohledu a příkladů dobré praxe odborníků a odbornic z různých oblastí lidskoprávní činnosti. Na realizaci se spolupodílely Odbor rovnosti žen a mužů, Odbor lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády ČR a Informační centrum OSN v Praze, pod záštitou zmocněnkyně vlády pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové.

Program započal 10. prosince (Den lidských práv), a to projekcí dokumentárního filmu „Třetí konec hole“ představujícího mozaiku čtyř příběhů ze slovenských romských osad. Projekce byla následována diskusí s režisérem filmu Jaro Vojtkem, Claudií Laburdovou, koordinátorkou projektů organizace Slovo 21 a Davidem Tišerem, romistou, režisérem a ředitelem organizace Ara Art.

Hlavní část konference pak sestávala z panelových diskusí a seminářů na pestré spektrum témat a palčivých otázek současného stavu lidských práv u nás i ve světě. Pondělím zúčastněné provedla moderátorka Jana Peroutková. Program zahájili úvodním slovem ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, vedoucí Úřadu vlády ČR Jana Kotalíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a vedoucí kanceláře Informačního centra OSN v Praze Michal Broža. V úvodních proslovech zaznívala zamyšlení nad vývojem lidských práv v Česku během posledních několika desetiletí, ale i reflexe současných a budoucích výzev – zejména dopadů klimatické změny, rychlého rozvoje umělé inteligence, šíření populismu a dezinformací, nerovnostech ve školách apod. Vedoucí Úřadu vlády ČR Jana Kotalíková podotkla, že důležitost lidských práv si často uvědomujeme až ve chvíli, kdy je ztrácíme – i proto jsme rádi, že další bloky konference pomohly osvětlit a připomenout, jakým přetrvávajícím výzvám na poli lidských práv je třeba věnovat naši pozornost.

Program byl oživen vstupy filosofky Dity Malečkové, která na konci každého bloku představila ilustrativní obraz vytvořený umělou inteligencí k danému tématu. Komentovala rizika zkreslení a etická úskalí související právě s AI a nerovnou reprezentací různých demografických skupin.

Jako první proběhl tematický panel „Ochrana demokracie: Jak sjednotit společnost“. V panelu zasedly  zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, poslankyně Lucie Potůčková, signatářka Charty 77 Anna Šabatová, zástupce veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm a vedoucí Katedry mezinárodního práva Univerzity Karlovy Veronika Bílková, za moderace Lenky Do, vedoucí týmu public affairs ve společnosti FleishmanHillard. Pomyslnou červenou nití linoucí se celou diskusí byl důraz na solidaritu, propojování společnosti a zároveň respektování diverzity a potřeb specifických zranitelných skupin. Jako klíčové nástroje byly diskutovány například spolupráce státního a občanského sektoru i v časech krize nebo důsledná implementace rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. Nechyběly ale ani zmínky pozitivních posunů a plánů, včetně iniciativy skupiny poslankyň ke zlepšení sladění pracovního a rodinného života, diskutovaný zákaz fyzických trestů na dětech, projednávaná redefinice trestného činu znásilnění nebo pozice dětského ombudsmana.

V panelu „Rovnost v důstojnosti: Na cestě ke společnosti pro všechny“ moderovaném gerontologem Zdeňkem Kalvachem vystoupili Petr Konůpka, vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva, Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské, Alena Müllerová, předsedkyně spolku Nová Sympathea zastupujícího neformální pečovatele v oblasti duševního zdraví, gerontoložka Holmerová a David Tišer, 1. romský LGBT aktivista a ředitel organizace Ara Art. Rezonovala zde témata přenášení lidských práv ze zákonů do praxe, potřeby zlepšení systému podpory o neformální pečující, role nestereotypního zobrazování různých skupin v médiích nebo budování lidských práv skrze citlivé a inkluzivní vzdělávání nejen dětí z menšin, ale i těch z majority.

Panel „Spravedlnost pro všechny: Přístupnost pohledem zranitelnosti“ se věnoval přístupu ke spravedlnosti ze strany těch nejzranitelnějších. Diskutovali o něm Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI), Martin Beneš, soudce Okresního soudu Most, Renáta Šínová, akademička působící v advokátní praxi a Klára Kalibová, advokátka a ředitelka organizace In IUSTITIA. Panel moderoval a úvodním slovem přispěl náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák. Vystupujícími byly představeny různé překážky na cestě zranitelných osob (zejm. cizinců a cizinek) ke spravedlnosti, ale i pozitivní vývoj jako např. existence soudních sociálních pracovníků a pracovnic.

Slavnostním závěrem prvního dne konference bylo podepsání Charty proti domácímu násilí zástupci a zástupkyněmi 16 institucí, organizací a obchodních firem. Charta vznikla na základě iniciativy společností IKEA a Nadace Vodafone Česká republika a organizace ROSA Centrum pro ženy ve spolupráci s Odborem rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR a zmocněnkyní  vlády pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou.

„Kromě specializovaných služeb pro oběti a státních institucí klíčovou roli mohou hrát i zaměstnavatelé. Důsledky domácího násilí se totiž pochopitelně promítají i do pracovního prostředí. Z přijetí Charty proti domácímu násilí i velkého počtu signatářů mám proto velkou radost. Charta obsahuje konkrétní závazky, které mohou obětem v mnoha ohledech pomoct,“ řekla Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva.

Večer dále proběhlo slavnostní udělení Ceny zmocněnkyně vlády pro lidská práva. V 6 kategoriích byli oceněni jednotlivci, organizace a iniciativy, které prokazují solidaritu, péči o zranitelné a úsilí o společnost, ve které se lidských práv dostává skutečně všem. Více o ceně a seznam laureátů a laureátek najdete na webu vlada.cz.

V úterý 12. prosince 2023 si účastníci a účastnice konference mohli zvolit mezi souběžnými tematicky zaměřenými semináři. Seminář „Lidská práva a byznys: Vůle společně pomáhat“, moderovaný členkou Rady vlády pro lidská práva Adrianou Dergam z Prague Center for Media Skills, se věnoval nezastupitelné roli komerčních společností v prosazování lidských práv. Vystoupili v něm Richard Stonavský, viceprezident Vodafone pro regulaci a vnější vztahy, Kamila Čubanová, manažerka Charty diverzity Byznysu pro společnost, Pavel Bureš, odborný asistent Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Silke Horáková, investorka Tilia Impact Ventures. Představeny byly zejména příklady dobré praxe a možnosti, jak může komerční sektor přispívat k lepší situaci zranitelných skupin obyvatelstva, a to i nad rámec zákonem uložených povinností.

Seminář „Lidská práva v éře klimatické změny: Od hrozby k aktivní spolupráci“ pomohl osvětlit propojenost proměn životního prostředí, opatření potřebných k jeho ochraně a dopadů na lidská práva zejm. těch, kdo už nějakému znevýhodnění čelí. Diskutovali Anna Pasková, ředitelka Odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje Ministerstva životního prostředí, Eva Balounová, výzkumnice Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a Radek Kubala, člen iniciativy Re-set, novinář Deníku Referendum a ekologický aktivista. Panel moderoval výzkumník Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth Březovský. Aktivně se zapojili i účastníci a účastnice z řad publika, a to skupinovou diskusí nad možnými opatřeními na evropské, národní i místní úrovni.

V semináři „Svoboda médií: V (ne)bezpečí“ se hovořilo o současných hrozbách nezávislé žurnalistiky, problematice financování médií, útocích na novináře a novinářky ze strany veřejnosti a dezinformátorů, ale i pracovních podmínkách v redakcích. Byly také exkluzivně představeny první výsledky ankety „Být novinářem a novinářkou v Česku“ iniciativy Ženy v médiích. Do diskuze moderované Monikou Hanych, právničkou se specializací na lidská práva, AI a mediální právo, přispěla Lenka Černá, generální ředitelka a předsedkyně představenstva mediálního domu Economia, David Klimeš, ředitel Nadačního fondu pro nezávislou žurnalistiku a Marína Urbániková, socioložka médií Masarykovy univerzity a členka iniciativy Ženy v médiích.

Seminář „Lidská práva a participace: Kudy k systémovému ukotvení?“ řešil otázky různých úrovní zapojení občanů a občanek do národních rozhodovacích procesů a tvorby politik. Publikum se dozvědělo o příkladech dobré praxe na Slovensku a debatovalo se nad systémovými faktory participativní demokracie. Moderace se ujala Jana Miléřová, zástupkyně ředitele a vedoucí programu NeoN společnosti Glopolis. V panelu zasedly Andrea Culková, režisérka a členka Platformy pro občanská shromáždění, Barbara Gindlová a Alexandra Poláková Suchalová ze slovenského Úřadu zplnomocněnce pro rozvoj občanské společnosti, Pavel Linzer, obhájce práv mládeže, akademický senátor a student Právnické fakulty UK, Michal Prager, sebeobhájce za práva lidí s postižením v iniciativě Žít po svém a zakladatel Pestrá, o. p. s. a Vendula Menšíková, koordinátorka Sítě k ochraně demokracie.

Záznam prvního dne konference je ke zhlédnutí na našem YouTube kanálu „To je rovnost! ÚV ČR“. Všem zúčastněným, vystupujícím, moderátorům i moderátorkám děkujeme za inspirativní a podnětné diskuze, ale i za dlouhodobé úsilí a poli lidských práv napříč tematickými a společenskými oblastmi.

Akce byla realizována v rámci projektu Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR „Koordinace plnění Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030“ (č. projektu: CZ.03.01.02/00/22_013/0003802). Projekt je spolufinancován z Operačního programu Zaměstnanost plus.

Související

Související

Ženy a muži v datech 2023

Věděli jste, že mezi osobami pobírajícími rodičovský příspěvek je pouze 2 % mužů? Že průměrná hrubá měsíční mzda žen byla v roce 2022 o 8 378 korun nižší než mužů? Tyto a řadu dalších zajímavých statistik najdete v nové publikaci Ženy a muži v datech 2023, kterou zpracoval Odbor rovnosti žen a mužů ÚV ČR ve spolupráci s Českým statistickým úřadem.

Číst dále »