Delegace Odboru Rovnosti žen a mužů v čele s Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou se společně s delegacemi Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva práce a sociálních věcí zúčastnila 68. zasedání Komise OSN pro postavení žen, významného globálního setkání více než 15 tisíc delegátů a delegátek z celého světa. Tato komise patří k nejdéle fungujícím orgánům OSN a sehrála klíčovou roli při formování Všeobecné deklarace lidských práv. Letošní zasedání se konalo od 11. do 22. března a jeho hlavním tématem byla ochrana žen před chudobou.
Boj proti ženské chudobě byl hlavním tématem letošního setkání
Zasedání zahájil generální tajemník OSN Antonio Guterres který ve svém projevu reflektoval formy ohrožení, jimž ženy čelí v různých částech světa. Zmínil dopady válečných konfliktů, rostoucí chudobu v důsledku klimatických změn a možné formy diskriminace při využívání systémů umělé inteligence. Přesto v jeho slovech zazněla i naděje, když upozornil na historický moment, kdy ženy tvoří polovinu zástupců v rozhodovacích orgánech OSN, a zdůraznil, že větší zastoupení žen rozhodovacích procesech přispívá k vyváženější, pokojnější a prosperující společnosti.
Výroční zasedání Komise pro postavení žen (CSW) je největším každoročním setkáním OSN, které se věnuje rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen. Letošním hlavním tématem bylo Urychlení dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení všech žen a dívek prostřednictvím řešení chudoby a posílení institucí a financování s ohledem na rovnost žen a mužů. Více než 400 miliónů žen (10,3 % ženské populace) na celém světě dnes žije v extrémní chudobě a jsou chudší než muži. Pokud se významně nezrychlí odstraňování chudoby, je ohroženo dosažení cílů udržitelného rozvoje do roku 2030. K zajištění rovnosti žen a mužů a eliminaci hladu a chudoby je potřeba dalších 360 miliard dolarů ročně. Investice do politik a programů ke snižování nerovnosti mezi muži a ženami a podpora akceschopnosti a leadershipu žen přinášejí obrovské výsledky. Pokud totiž státy upřednostní vzdělávání a plánování rodiny, spravedlivé a rovné mzdy a rozšíří sociální dávky, unikne z chudoby více než 100 miliónů dívek a žen. Investice do služeb poskytujících péči má potenciál do roku 2035 vytvořit až 300 milionů pracovních míst. Vyrovnání rozdílů v zaměstnanosti mužů a žen pak může zvýšit HDP na obyvatele ve všech regionech o 20 %.
CSW68 je místem setkání státních reprezentací, organizací občanské společnosti, odborníků a odbornic a aktivistů a aktivistek z celého světa, jejichž společným cílem je prosadit taková opatření a investice, která pomohou odstranit chudobu žen a podpořit rovnost žen a mužů.
Boys don‘t cry: Role mužů v potírání násilí
V rámci 68. zasedání Komise pro postavení žen jsme v New Yorku spolu s Mexikem a Austrálií uspořádali seminář s názvem Boys don’t cry: Role mužů v potírání násilí. Záměrně jsme odkázali na název slavné písně kapely The Cure, která pracuje s genderovými stereotypy o mužství. Naše debata lákala nejen provokativním názvem, ale i důležitým obsahem a skvělým obsazením. Tématem byla role mužů v prevenci a potírání násilí. Debatu uvedli ministr zahraniční Jan Lipavský a předsedkyně mexického Národního institutu žen Nadine Gasman. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková ve svém vystoupení připomněla, že ve více než polovině případů domácího násilí jsou jeho svědky děti. Zážitek tohoto násilí pak zásadně zvyšuje pravděpodobnost, že se děti v dospělosti budou samy násilí dopouštět. Spirálu násilí nelze zastavit bez práce s muži, kteří se násilí dopouští.
„Žádné dítě se nerodí násilné. Násilí se děti učí od svého okolí. Mužům často vysíláme signály, že násilí je v pořádku, že násilí jako chlapci musí vydržet, aby byli silní. To je špatně,“ shrnula Barbora Jakobsen z norské organizace Alternativa násilí.
„Muži, kteří pečují o děti, své blízké i prostředí okolo sebe, se mění – jsou více empatičtí a méně násilní,“
„Přes 50 % mužů má problém vyjádřit své emoce. Neví, jak projevit smutek či lásku. Protože jsme je tomu nenaučili. Naopak je učíme, že jejich mužství definuje násilí a agrese,“
Role žen v poválečné Ukrajině
V roce 2022 Ukrajina zaznamenala výrazný útlum ekonomiky, HDP klesl o třetinu s hlubokým poklesem v oblasti bydlení, stavebnictví (68 %) a v dalších sektorech. Podíl žen na trhu práce je o 15,1 % nižší než u mužů; 72 % registrovaných nezaměstnaných tvoří ženy, zatímco s válkou se zvyšuje zátěž žen v péči o děti. 75 % obyvatel uvádí pokles příjmů v roce 2023 ve srovnání s obdobím před válkou a úroveň chudoby výrazně roste.
Ekonomika se poněkud zotavila v roce 2023 díky fiskálním stimulům a mezinárodní pomoci, avšak návrat k předválečné úrovni výroby se nepodařil. Náklady na poválečnou obnovu se odhadují na 411 miliard dolarů. Podniky založené ženami tvoří polovinu nových firem. Plány obnovy kladou důraz na rovné příležitosti.
V rámci české podpory Ukrajině jsme spolu s dalšími partnery podpořili debatu na téma Role žen v poválečné Ukrajině. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková v rámci panelové debaty zdůraznila, že priority Česka souzní s plány Evropské unie. S cílem pomoci Ukrajině v jejím úsilí o obnovu, rekonstrukci a modernizaci spustí EU nový program na roky 2024 až 2027 s finanční podporou až 50 miliard EUR.
Spolupředsednictví iniciativy Pathfinders
Česká republika bude od poloviny roku 2024 spolupředsedat iniciativě Pathfinders for Peaceful, Just and Inclusive Societies, která se zaměřuje na propojení států, občanského sektoru a akademické sféry s cílem řešit společenské nerovnosti, násilí a nedostatečný přístup ke spravedlnosti.
Tento krok navazuje na závazek prezidenta Petra Pavla, který tuto iniciativu podpořil během své loňské návštěvy OSN. Pathfinders se snaží nalézt nejlepší přístupy k řešení globálních výzev spojených s nerovnostmi a násilím a poskytovat relevantní data a informace pro tvorbu veřejných politik. Například pro Švýcarsko zpracovali studii o ekonomických dopadech partnerského násilí a další studie se věnují souvislosti nerovnosti a násilí.
Během setkání se Sarah F. Cliffeovou jsme diskutovali o prevenci násilí, podpoře duševního zdraví a výzvách pro lidská práva a demokratické hodnoty. Dohodli jsme se na konkrétních krocích a plánuje se intenzivní spolupráce na expertní úrovni včetně návštěvy týmu Pathfinders v Praze. Webové stránky iniciativy najdete na adrese https://sdg16.plus/policy/.
Nabitý program delegace
Česká delegace se aktivně účastnila každodenních debat a schůzek během 68. zasedání Komise pro postavení žen. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková společně s ministrem zahraničí Janem Lipavským vedli diskuse s generálním tajemníkem OSN Antoniem Guterresem o aktuálních lidskoprávních výzvách nejen v Evropě, ale i v jiných částech světa. Téma situace v Gaze a na Ukrajině nezůstalo opomenuto.
Zmocněnkyně vlády se také účastnila Ministerského setkání skupiny přátel boje s násilím na ženách a dívkách, kde se mluvilo o nutnosti posílení prevence násilí, podpory obětí a trestání pachatelů. Násilí je třeba eliminovat ve všech jeho formách, včetně online prostředí, protože náklady násilí na ženách mohou dosáhnout až 2 % světového HDP.
Na ministerském setkání EU věnovaném diskuzi o chudobě žen zmocněnkyně vlády Klára Šimáčková Laurenčíková navrhovala opatření pro snížení zátěže pečujících a spravedlivější dělení péče mezi muži a ženami. Zdůraznila důležitost vyšší podpory rodičů samoživitelů a samoživitelek, zvýšení příspěvku na péči a ochranu žen před násilím.
Členové české delegace se rovněž účastnili bilaterálních jednání s Filipínami, Rwandou a představiteli a představitelkami Rady Evropy. Ministr zahraničí Jan Lipavský vystoupil v Radě bezpečnosti OSN, kde potvrdil důležitost agendy žen, míru a bezpečnosti a přednesl národní prohlášení České republiky.
Rozdíly ve stavu lidských práv a rovnosti žen a mužů v jednotlivých zemích vyžadují komplexní přístup. Česká republika zůstává pevně oddaná boji proti násilí a diskriminaci. Odbor rovnosti žen a mužů si z tohoto zasedání odnáší mnoho inspirace, nových kontaktů a odborných poznatků pro svou další práci.
