Včera proběhlo první letošní jednání Pracovní skupiny k porodnictví při Radě vlády pro rovnost žen a mužů. Skupina se na svém jednání zaobírala zejména tématem tzv. porodních domů a možností realizace pilotního projektu porodního domu při již existujícím zdravotnickém zařízení.
Porodním domem nebo porodním centrem je v zahraničí obvykle ambulantní zdravotnické zařízení, ve kterém nízkorizikovým rodičkám při porodu poskytují péči porodní asistentky. Porodní domy nabízejí ženám domáčtější prostředí než nemocnice, větší možnosti volby a aktivní kontrolu ženy nad porodem.
Podle současné právní úpravy porodní domy v České republice mohou vznikat, ale neděje se tak. Jedním z důvodů, na které skupina upozorňuje, je omezující a v některých ohledech nejasná právní úprava. Proto již v minulosti skupina navrhla analýzu a případnou revizi této právní úpravy.
Pracovní skupina dále projednávala iniciativu senátora Lumíra Kantorka připravit návrh zákona o Komoře porodních asistentek a výstupy ze souvisejícího facilitovaného setkání s profesními organizacemi porodních asistentek v Senátu. Diskutován byl také Ministerstvem zdravotnictví připravovaný seznam doporučení pro zdravotnická zařízení v oblasti respektování práv rodiček s důrazem na důsledné dodržování zásady svobodného a informovaného souhlasu. Zástupkyně ministerstva rovněž referovala o přípravě průvodce předporodní, porodní a poporodní péčí pro rodiče. Připravovaný průvodce by měl shrnovat, na jakou péči mají rodiče nárok, jaké jsou výhody a nevýhody či rizika jednotlivých vyšetření a zákroků, a to s ohledem na zkvalitnění péče a lepší informovanost rodiček.
Výhledově se skupina bude zaobírat mj. podporou tzv. rané vazby, včetně možnosti vzdělávání zdravotníků a zdravotnic k podpoře tohoto kroku. Jedná se o podporu kontaktu matky s novorozencem bez rušivých intervencí, který umožňuje nerušenou adaptaci fyziologického novorozence. Byť vědecké studie potvrzují řadu zdravotních benefitů rané vazby, stále není v českém prostředí běžnou praxí.
