Náhlá protipandemická opatření, ale i postupná dlouhodobá změna digitalizace a automatizace práce mění pracovní trh, jak ho známe. Přibývají možnosti pracovat z domova. Vítaná flexibilita s sebou nese rizika, stírají se hranice mezi pracovním a osobním časoprostorem. Souběžně se tak zintenzivňuje potřeba ošetřit jevy, které mohou mít negativní dopad na zdraví a práva pracujících. Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády dne 13. 5. 2021 ve spolupráci s Byznysem pro společnost organizoval workshop se zaměstnavateli. Workshop se zaměřil na tzv. právo na odpojení, coby jeden z nástrojů podpory slaďování profesního a osobního života a tím i duševního zdraví zaměstnanců a zaměstnankyň.
Flexibilní formy práce i práce z domova mohou mít pozitivní vliv na rovnost žen a mužů na trhu práce a zlepšit možnosti slaďování profesního a osobního života. Jak ale začíná upozorňovat odborná veřejnost, flexibilizace práce může být spojena s prekaritou (nahrazováním plného pracovního úvazku dohodami, platformovou prací, švarcsystémem) nebo se stíráním pracovního a osobního časoprostoru (při práci z domova). Problematiku řešil začátkem roku i Evropský parlament, který přijal v lednu usnesení, aby se Evropská komise zabývala „právem na odpojení.“
„Právo odpojit se by mělo opravňovat zaměstnance a zaměstnankyně vypnout pracovní nástroje a nemít povinnost v době odpočinku odpovídat zaměstnavateli a plnit pracovní úkoly a zároveň ukládat zaměstnavateli povinnost nevyžadovat po zaměstnanci práci v jeho době odpočinku.“
Jak přenést právo na odpojení do české praxe
Směřování Evropské unie v otázce práva na odpojení a stejně tak národní pohled byly předmětem diskuse na workshopu, který připravil Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády společně s Byznysem pro společnost. Zvané byly zástupkyně a zástupci soukromých společností, kteří mluvili z pozice zaměstnavatelů.
Právo na odpojení se se tak netýká pouze zaměstnanců a zaměstnankyň, kteří pracují z domova, ale také těch, kteří ke své práci používají technologie a komunikační platformy.
„Je potřeba nastavit mantinely, které zabrání negativním jevům, jako jsou práce přesčas, technostres nebo nerovnoměrné rozložení péče o děti a domácnost. V této souvislosti jsou k dispozici výzkumy, které upozorňují na rozdíly, jak využívají flexibilní formy práce a práci z domova ženy a muži. Zatímco ženy ušetřený čas věnují častěji péči o děti a domácnost, muži čas využívají k další práci. Uvádí to například výroční zpráva EIGE, která vychází z dat německé organizace Friedrich-Ebert-Stiftung, nebo třeba o produktivitě žen v době pandemie u nás mluví výzkum CERGE-EI.“
V souvislosti s právem na odpojení se bude diskutovat na národní i evropské úrovni i nadále. Předmětem těchto diskusí bude především způsob ukotvení práva na odpojení. Největší rozpor lze očekávat v souvislosti s otázkou povinného měření pracovní doby a ochrany pracovních práv, resp. práv zaměstnanců a zaměstnankyň na soukromí a ochranu osobních dat. Bude potřeba zohlednit také kulturní specifika či pojetí práce z domova, která je stále některými zaměstnavateli i zaměstnanci a zaměstnankyněmi vnímána jako benefit, což se odráží ve způsobu výkonu práce.
Součástí odborné části workshopu pak byl i vstup zaměřený na dopady pandemie covid-19 na duševní zdraví žen a mužů. V praktické části workshopu hovořily zástupkyně zaměstnavatelů o programech podpory duševního zdraví.
Jaké benefity přináší právo na odpojení?
Právní ochrana zaměstnanců a zaměstnankyň
- zaměstnavatel nemůže kontaktovat zaměstnance/zaměstnankyni v čase volna
- eliminace práce přesčas
- částečně řeší BOZP
- podpora využití flexibilních forem práce za lepších pracovních podmínek
Ochrana duševního zdraví zaměstnanců a zaměstnankyň
- podpora slaďování profesního a osobního života – eliminace stírání pracovního a osobního času
- narovnání způsobu využití flexibilních forem práce/práce z domova žen a mužů
- prevence vyhoření a dalších jevů souvisejících s duševním zdravím
