V pátek 24. července 2020 zasedala Rada vlády pro rovnost žen a mužů za přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše. Rada představila 15 doporučení v souvislosti s řešením negativních hospodářských a sociálních dopadů šíření onemocnění covid-19. Na jednání zaznělo, že při přijímaní vládních opatření je potřeba věnovat větší pozornost dopadům na nejvíce ohrožené skupiny obyvatel a obyvatelek. Rada  poukázala na to, že ženy jsou více ohroženy ekonomickými dopady krize, rostoucí nezaměstnaností a také zodpovídají za péči o děti během uzavření škol. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková také upozornila na nárůst domácího násilí a zdůraznila význam přijetí Istanbulské úmluvy.

Na základě zkušeností s předchozími nouzovými opatřeními proti šíření koronaviru Rada projednala sérii doporučení. V případě druhé vlny covid-19 a vyhlášení nouzového stavu navrhla zhodnocovat dopady na rovnost žen a mužů a lidská práva u všech opatření, která bude vláda během nouzového stavu projednávat. Doporučila všem ministerstvům, aby využívala test proporcionality u případných zásahů do základních práv a svobod. Rada také doporučila při formulování a přijímaní dalších opatření využívat odborné studie zaměřené na sociální a ekonomické dopady ve vztahu k rovnosti žen a mužů. 

Rada také jednala o dopadech, které měly dříve přijatá nouzová opatření na životy žen a mužů. Helena Válková upozornila, že v klíčových rozhodovacích orgánech nejsou ženy adekvátně zastoupeny. „V době pandemie se nám podařilo dostat dvě ženy do Národní ekonomické rady vlády. Pořád ale přicházíme o část mozků, životní zkušenosti a potenciál žen, pokud s nimi automaticky nepočítáme,“ řekla Válková.

Ekonom Filip Pertold z think-tanku IDEA při CERGE-EI vysvětlil, že dosavadní opatření nejvíce ovlivňovala služby, obchod a některé výrobní provozy. Zdůraznil, že v důsledku toho byly opatřeními více zasažené ženy. „Každá pátá žena pracuje v komerčních službách. Obecně se ženy podílí ve větší míře na domácích pracích a dvakrát více než muži pečují o děti,“ uvedl. Ženy také výrazně více čelí psychickému tlaku a obavám ze ztráty zaměstnání. Zavření škol podle něho vedlo ke zvýšení odpovědnosti za chod domácností.

 Předsedkyně České ženské lobby Marta Smolíková doplnila další doporučení. Snížit zátěž žen by podle ní pomohla i další podpora rovnoměrného rozložení péče o děti v domácnosti, například prostřednictvím rozdělení ošetřovného mezi oba rodiče. Dále navrhla zachování výše ošetřovného na 80 procent denního vyměřovacího základu a podporu služeb péče o závislou osobu. Zmínila také potřebu rozšíření sítě dětských skupin a mikrojeslí.

Rada se věnovala i problematice domácího násilí a pomoci obětem v době pandemie. Upozornila, že krize ověřila dostupnost služeb poskytujících pomoc obětem. „I po nouzovém stavu tu ale máme osoby, které jsou v karanténě a zůstávají v sociální izolaci. Nouzový stav zhoršil situaci i v rodinách, kde k násilí předtím nedocházelo. Nemáme ale k dispozici úplná data. Máme pouze data o vykázaní, ale přitom víme, že násilí v rodinách ohlašuje podle výzkumů jen asi desetina z nich,“ řekla Branislava Marvánová Vargová z organizace ROSA. Rada doporučila vyhodnotit dopady nárůstu domácího násilí v rodinách během nouzového stavu a zohlednit je při stanovování finanční alokace dotačního programu Rodina rok 2021 a dotačního programu Úřadu vlády na podporu rovnosti žen a mužů. Zároveň Rada doporučila, aby vláda co nejdříve projednala návrh na ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí.

Kdo za projektem stojí

Vedoucí pracovník
Radan Šafařík
safarik.radan@vlada.cz

Zástupkyně vedoucího pracovníka
Petra Kalenská
kalenska.petra@vlada.cz 

Partneři