Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády se v uplynulých dnech účastnil kulatých stolů se zástupci a zástupkyněmi zaměstnavatelů. Iniciativa se uskutečnila v rámci platformy Byznys pro společnost. Cílem setkání bylo ve společné diskusi státní správy a firem hledat možnosti pro podpory flexibility a sladění pracovního a soukromého života.
„Obecně platí, že rovnost žen a mužů je výhodná pro celou společnost. Odstranění přetrvávajících genderových nerovností přináší zisk i zaměstnavatelům – umožňuje jim lépe využít talent celé společnosti a neztrácet své zaměstnance a zaměstnankyně. Podle odborných studií na přetrvávající genderové nerovnosti doplácí celá ekonomika. Analýza Světové banky z roku 2018 například vyčíslila celosvětové dopady těchto nerovností na 160 bilionů dolarů. V evropském srovnání vidíme, že Českou republiku trápí především špatné podmínky pro sladění pracovního a soukromého života a nerovné odměňování. V míře využívání částečných úvazků a flexibilních forem práce patříme k nejhorším v EU. České ženy vydělávají v průměru o 19 % méně než čeští muži, u vysokoškolsky vzdělaných osob je ten rozdíl téměř 30 %. Tyto nerovnosti nás pak v různých indexech rovnosti žen a mužů řadí na chvost Evropy. Proto se na tyto problémy zaměřujeme v nové strategii rovnosti žen a mužů, kterou by vláda měla projednat letos na podzim.“
Po vzoru Islandu
Na kulatých stolech se mluvilo i o zkušenostech dalších evropských zemí v oblasti transparentního odměňování. Pozornost byla věnována přístupu Velké Británie, Německa a Islandu, s jehož Ředitelstvím rovnosti navázal Odbor rovnosti žen a mužů spolupráci prostřednictvím Fondu pro bilaterální vztahy Fondů EHP a Norska. Island v rámci řešení rovného odměňování vsadil na standardizaci rovné odměny, přičemž do konce roku 2022 musí všichni islandští zaměstnavatelé, které zaměstnávají minimálně 25 osob, získat certifikaci dosvědčující, že Standard rovného odměňování naplňují.
Dle Standardu rovného odměňování musí zaměstnavatel určit relativní hodnotu všech pracovních pozic v rámci své organizace či společnosti. Tato hodnota se odvíjí expertízy, odpovědnosti, schopnosti a pracovních podmínek.
„Standard rovného odměňování tedy zaměstnavatelům nebrání v tom, aby byly při stanovení výše mzdy či platu konkrétní osoby zohledněny individuální kvality daného zaměstnance či zaměstnankyně; vyžaduje pouze, aby všechna rozhodnutí o platech a mzdách byla zdokumentovaná a odůvodněná tak, aby mohla být přezkoumána nezávislým, externím auditorem."
Méně administrativy
Na setkáních ze strany zaměstnavatelů zaznívala poptávka především po snížení administrativy spojené s částečnými úvazky či prací z domova. Velké společnosti již nyní rovnost žen a mužů a podporu diverzity intenzivně řeší. Uvědomují si totiž, že vytváření podmínek pro spravedlivý kariérní růst či rychlý návrat rodičů z rodičovské zvyšuje jejich konkurenceschopnost. Pokud chce stát podpořit zavádění opatření k podpoře sladění pracovního a soukromého života i u menších firem, měl by hledat různá motivační nástroje a snižovat administrativní bariéry. Kromě daňového zvýhodnění takových zaměstnavatelů zaznívala poptávka také po zjednodušení sdíleného pracovního místa či nastavení jasnějších pravidel pro práci z domova.
Podněty vzešlé z diskuse budou využity při dokončování Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030.
