Jmenování první české generálky.

Ženy v současnosti tvoří 45 % ekonomicky aktivního obyvatelstva ČR. Zároveň tvoří 56 % studentů a studentek všech vysokých škol a 60 % jejich absolventů a absolventek. (Podle dat Zaostřeno na ženy a muže 2019) Přes výše uvedené skutečnosti zůstávají nadále výrazně podreprezentovány v rozhodovacích pozicích v rámci veřejné i soukromé sféry. 

V rámci mezinárodního srovnání postavení žen v politice Česká republika v současnosti zaujímá 86. místo ve světovém žebříčku Women in national parliaments. Česká republika má 22,5% zastoupení političek v Poslanecké sněmovně a 16% zastoupení v Senátu.

V současnosti není žádná žena na pozici předsedkyně či aspoň jedné z pěti místopředsedkyň v Poslanecké sněmovně. Z celkem 18 výborů poslanecké sněmovny předsedají ženy šesti z nich. Ze 12 stálých komisí poslanecké sněmovny nepředsedají ženy ani jedné z nich. Senát se dlouhodobě vyznačuje nejnižším podílem žen. Pouze jedna pozice z celkem pěti místopředsedů ustaveného senátu je v současnosti obsazena ženou. Z celkem devíti výborů senátu nepředsedají ženy ani jednomu z nich. Ze šesti stálých komisí senátu předsedá žena pouze jedné z nich. 

Komunální úroveň je v České republice zároveň jedinou úrovní politického rozhodování, kde dochází ke kontinuálnímu, byť velmi pozvolnému, růstu zastoupení žen. Zastoupení žen na pozicích starostek bylo 25,6 % na konci roku 2019.

V obchodních společnostech s majetkovou účastí státu je zastoupeno na úrovni dozorčích rad a představenstev celkem 15 % žen. Zastoupení žen ve vedení obchodních společností s majetkovou účastí státu je v zásadě velmi podobné zastoupení žen ve vedení největších českých (soukromých) společností – dle Indexu zastoupení žen ve vedení 2017 dosahuje zastoupení žen ve všech statutárních orgánech 250 největších českých firem 12,5 %.

Kvóty působí na mnoho lidí jako červený hadr. Jedni je považují za "sociální inženýrství", druzí za způsob, jak dát ženám najevo, že jsou "méněcenné". Skutečnost je ovšem taková, že v některých zemích kvóty posloužily jako jednorázový průlom některých zaběhlých stereotypů a pomohly vytvořit z politiky prostředí, které je ženám stejně otevřené jako mužům. Jako jednorázový nástroj tak mohly v být kvóty v některých skandinávských zemích opět zrušeny: politiku otevřely, už jich nebylo zapotřebí. Politické strany mohou být klíčem, jak situaci změnit. Je však potřeba vytvářet prostor k diskuzi jak na veřejnosti, tak mezi jednotlivými stranami. Jednou z příležitostí byl říjnový seminář v roce 2019 k podpoře vyrovnaného zastoupení žen a mužů v politických stranách a hnutích v České republice.

Akční plán pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích na léta 2016–2018, přijatý vládou na jednání 11. července 2016, nahlíží dané téma komplexně. Kromě popisů situace v různých oblastech obsahuje sadu doporučení, jak ji zlepšit a především předkládá konkrétní nástroje, jejichž užití přímo podpoří vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích. Tyto nástroje jsou zarámovány do časového harmonogramu a jsou k nim přiřazeny ukazatele jejich naplňování.

Kdo za projektem stojí

Vedoucí pracovník
Radan Šafařík
safarik.radan@vlada.cz

Zástupkyně vedoucího pracovníka
Petra Kalenská
kalenska.petra@vlada.cz 

Partneři