Sociologický ústav Akademie věd publikuje sérii tiskových zpráv, v nichž načrtává očekávané dopady krize způsobené pandemií koronaviru na českou společnost. Zkušenost s krizí z roku 2008 i data z nejvíce zasažených profesí naznačují, že hůře dopadnou ženy.
Dopady krize způsobené pandemií koronaviru je ještě těžké odhadovat. Sociologický ústav Akademie věd se zatím pokouší o srovnání s dopady krize z roku 2008 a srovnává je s daty z nejvíce postižených profesí, jako je zdravotnictví nebo sociální péče.
– Jak situace rozdílně dopadá na ženy a muže na trhu práce?
– Koho se karanténní opatření dotknou nejvíce?
– Komu nejvíce pomohou vládní ekonomická a sociální opatření?
– A kdo jsou další zranitelné skupiny trhu práce, ke převažují ženy nad muži?
Už poslední ekonomická krize zejména prohloubila stávají nerovnosti ve společnosti a mezi nimi i nerovnosti mezi muži a ženami. Hlavní rozdíl z hlediska genderové rovnosti oproti krizi 2008 spočívá podle Sociologického ústavu v tom, že tentokrát se uzavírají zejména provozovny osobních služeb jako restaurace či hotely, kde převažují právě ženy. „Například mezi průvodci a průvodkyněmi v cestovním ruchu, tedy extrémně postiženém odvětví, je 80 % žen, mezi recepčními v hotelích a dalších rekreačních zařízeních je 83 % žen a jejich průměrné mzdy tvoří pouze 81 % průměrných mezd mužů, kteří tuto práci vykonávají. Ženy tvoří naprostou většinu osob pracujících v oborech kadeřnictví a kosmetika a 89 % žen pracuje v oblasti odborné rehabilitační péče (ČSÚ 2019),” píše se v první vydané zprávě.
„Ekonomové často upozorňují na to, že v dobách ekonomických krizí ztrácejí zaměstnání hlavně muži, protože je postižena průmyslová výroba, stavebnictví a další obory s tradiční převahou mužů. Pokud si ale chceme vzít poučení z předchozí ekonomické krize, tak je to především to, že extrémně důležitá je reakce vlád na tyto ztráty – ta nakonec rozhoduje, jaké skupiny obyvatel důsledky krize pocítí nejvíce. Typicky je zachraňován automobilový průmysl. Úsporná opatření se na druhou stranu dotknou třeba mezd ve státní správě, kde pracuje více žen, a na ženy také více dopadnou škrty či zmrazení sociálních dávek, protože jsou častěji na rodičovské, doma s dětmi. Takže v důsledku je dopad krize na ženy větší,” cituje zpráva Alenu Křížkovou, vedoucí oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu AV ČR.
I na zaměstnance a zaměstnankyně pravděpodobně dopadne současná krize nerovnoměrně více na ženy. Podle oficiálních dat EU-SILC 2018 ještě v roce 2018 nemělo 15 % zaměstnaných žen a 10 % mužů standardní formu zaměstnání (tedy na plný úvazek se smlouvou na dobu neurčitou). Podle Sociologického ústavu V „nestandardních“ úvazcích častěji pracují mladší lidé (ženy pod 39 let, muži pod 30 let). U žen je to ovlivněno věkem dítěte (20 % zaměstnaných matek dětí mladších 9 let je zaměstnáno „nestandardně“). Tyto ženy nyní s velkou pravděpodobností zůstaly doma, aby pečovaly o děti, a o to hůře se jim bude vracet do práce v situaci ekonomické recese.