Skip to content

Sdílejte

Share on facebook
Share on twitter
Share on email

Společnost: Postoj veřejnosti k genderové rovnosti se vyvíjí, ale problémy přetrvávají

U příležitosti Mezinárodního dne žen, 8. března 2021, vláda schválila Strategii rovnosti žen a mužů na následující desetiletí. Některé genderové nerovnosti v ČR stále přetrvávají a dlouhodobě nás ve srovnání s ostatními státy staví na nízké příčky celoevropských žebříčků. Některé nerovnosti se navíc vlivem pandemie covid-19 prohloubily. Zvlášť zasaženou skupinou jsou ženy, na které chce vláda při celospolečenské obnově pamatovat.

Nová strategie na nerovnosti pohlíží intersekcionální optikou, tj. kromě genderových nerovností bere v potaz i vliv dalších faktorů, jako je např. věk či zdravotní znevýhodnění. Dokument byl vypracován Odborem rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR ve spolupráci s řadou odborníků a odbornic ze státního, akademického a občanského sektoru. Celkem zahrnuje přes 400 konkrétních opatření k dosažení cílů v 8 oblastech.

Z průzkumů vyplývá, že 83 % české veřejnosti považuje snahu o dosažení genderové rovnosti za důležitou a 77 % si myslí, že státní instituce by o ni měly usilovat. Více než polovina české veřejnosti také zastává názor, že nerovnosti mezi muži a ženami i v dnešní době přetrvávají. Vnímání nerovností se přitom liší v závislosti na pohlaví – 80 % žen ve srovnání s 56 % mužů například považuje nerovnost v odměňování za závažný problém. Ženy obecně vnímají genderové nerovnosti více, což je logické, neboť na ně více dopadají. Zároveň ale mají ženy menší přístup k rozhodovacím pozicím a média a politická reprezentace otázku genderové rovnosti často bagatelizují a v širším rozsahu se jí nevěnují.

Za zmínku stojí i vnímání pojmů feminismus a gender. Navzdory kulturně-společenskému významu feminismu v národním obrození a za První republiky jsou v současnosti tyto pojmy vnímány jako kontroverzní a setkávají se s nepochopením a odporem některých zájmových skupin.

Příkladem je dezinformacemi prostoupená veřejná debata o ratifikaci tzv. Istanbulské úmluvy, která zdůrazňuje potřebu prosazování genderové rovnosti, nikoli genderové či pohlavní neutrality. Ačkoliv Istanbulskou úmluvu dle průzkumů veřejného mínění podporuje dvakrát více lidí, než kolik ji odmítá, z veřejné debaty nejhlasitěji vystupují názory jejích kritiků. Veřejnost se obecně staví za řešení konkrétních problémů a nerovností, například nerovnosti v odměňování, ale v obecné rovině jsou témata genderu a rovnosti marginalizována a odsouvána do pozadí jakožto méně důležitá.

Média hrají při formování veřejného mínění velmi důležitou roli. Mohou přispět k lepší ochraně lidských práv, ale také naopak k reprodukci stereotypů. Specifickým problémem jsou sexistické a diskriminační reklamy. Byť jsou takové reklamy zákonem o regulaci reklamy zakázané, vymáhání jejich zákazu bylo v Česku dlouhodobě nedostatečné. A to i přes to, že většině české společnosti takové reklamy vadí. Věřím, že nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o tom, že reklama zobrazující nahou či polonahou ženu k upoutání pozornosti na nesouvisející produkt nebo službu, je protizákonná, má spolu s naší strategií potenciál situaci zlepšit.

Ženy jsou velmi málo zvány jako odbornice do televizních pořadů a jsou podreprezentovány ve vedení víceméně všech českých veřejnoprávních médií, takže mají menší možnost televizní obsah ovlivnit.

Genderové stereotypy se odráží v nerovnostech a diskriminaci na trhu práce, v oblasti zdraví či domácího a sexuálního násilí (viz další kapitoly Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030). Nejrozšířenější jsou stereotypy v rodině a domácnosti, kde jsou ženy stereotypně vnímány jako primární pečovatelky a muži jako živitelé rodiny. Tyto stereotypy dopadají především na ženy, ale v nezanedbatelné míře i na muže, což se projevuje například jejich nerovnou šancí na přiznání péče o děti po rozvodu. Mezinárodní standardy a úmluvy proto český stát vyzývají k aktivnímu potírání stereotypů.

S potíráním stereotypů a genderových nerovností souvisí i postavení občanské společnosti. Nevládní neziskové organizace (NNO) převádí znalosti z „terénu” do veřejných politik a poskytují přímou pomoc znevýhodněným skupinám a obětem genderově podmíněného násilí. Přesto však získávají od státu málo podpory a čelí rostoucí kritice ze strany veřejnosti, na čemž mají podíl mj. výroky některých politických aktérů a dezinformačních médií. Tato kritika se odráží na menší praktické podpoře i využívání služeb NNO ze strany veřejnosti.

Strategie představuje 5 strategických cílů a 72 opatření k odbourávání genderových stereotypů a sexismu ve společnosti. První cíl usiluje o snižování přijatelnosti genderových stereotypů prostřednictvím osvětových aktivit a potírání sexismu v reklamě a médiích. Druhý cíl je zaměřen na lepší porozumění tématu genderové rovnosti a jeho přínosům. Třetí strategický cíl se věnuje rovnosti žen a mužů v médiích a jejich obsahu skrze metodickou podporu a osvětu směrem k novinářům a novinářkám a zvýšení zastoupení žen ve vedení médií. Záměrem čtvrtého strategického cíle je zlepšení podmínek pro rozvoj občanské společnosti působící v oblasti rovnosti žen a mužů. Poslední cíl řeší uplatňování genderového hlediska v politikách dotýkajících se běžného života od veřejného prostoru a dopravy, a to od sportu přes volnočasové aktivity až po bezpečnost v kyberprostoru.

Související

Související

Gender equality in the digital age: a task for Europe. Combating gender-based cyber-violence. CZ PRES conference

On 29th of November, the Department of Gender Equality of the Office of the Czech Government organised an international conference on gender-based cyber-violence, focusing mainly on sexist hate-speech and image-based sexual violence. The conference brought together representatives of academia, various European governments, GREVIO, the European Commission, the European Institute for Gender Equality, the private sector as well as the non-governmental organisations. With the goal to create a platform for sharing of best-practices, the conference was divided into three thematic sections: research, policy-making and prevention.

Číst dále »

Rada vlády pro rovnost žen a mužů jednala o genderových dopadech úsporných opatření NERV a dalších prioritách v oblasti rovnosti žen a mužů

V pondělí 12. prosince se konalo třetí letošní zasedání Rady vlády pro rovnost žen a mužů. Jednání Rady zahájil premiér Petr Fiala z pozice předsedy Rady, který komentoval hlavní priority vlády v oblasti rovnosti žen a mužů a činnost v této oblasti v rámci českého předsednictví Rady EU.

Číst dále »