Stejná práce, stejná odměna? Mezinárodní konference na téma transparentnosti v odměňování

Dne 12. 1. 2022 uspořádal Odbor rovnosti žen a mužů (dále jako „Odbor“) konferenci, ve které se zaměřil na oblast rovného odměňování, konkrétně na transparentnost. Konference reagovala na iniciativu Evropské komise, která na jaře 2021 zveřejnila návrh směrnice, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování (dále jako „Směrnice“)^[1]. Dne 6. 12. 2021 se po sérii vyjednávání Rada EU pro zaměstnanost (EPSCO) shodla na obecném přístupu k tomuto návrhu. Návrh směrnice se tak posune do další fáze vyjednávání – trialogů mezi Evropským parlamentem, Evropskou komisí a Radou EU. Je pravděpodobné, že vyjednávání o směrnici bude probíhat také v průběhu předsednictví ČR v Radě EU, konference si proto kladla za cíl mj. zahájit diskuzi na toto téma mezi relevantními aktéry, jako jsou zaměstnavatelé, odbory, odborná a také politická veřejnost.

Téma transparentního odměňování proto bylo představeno z mnoha různých perspektiv – ze sociologické, ekonomické a právní. Na konferenci vystoupili také významní hosté a hostky, mezi nimi zástupkyně Evropské komise Irena Moozová, poslankyně Evropského parlamentu Radka Maxová, nebo vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva, Vít A. Schorm. Nechyběly ani příklady z české a zahraniční praxe – zástupkyně britského odboru rovnosti^[2] nastínila britský systém transparentního odměňování, zástupkyně Komerční banky a Technologické agentury České republiky pak přiblížily zkušenosti s transparentním odměňováním v jejich organizacích.

Tématu transparentního odměňování se v posledních letech dostává náležité pozornosti. V roce 2018 pořádal Odbor rovnosti žen a mužů workshop na konferenci Rovné odměňování: Věc nás všech, která se rovněž zabývala tématem rovného odměňování. Soustavnou pozornost věnuje tématům, které se týkají rovného odměňování, ale i transparentnosti, projekt MPSV – 22 % K ROVNOSTI. Studie, které v rámci projektu vznikly, dokládají, že netransparentní odměňování je vedle tzv. kariérních výpadků, segregace trhu práce nebo genderových stereotypů jedním z důvodů, proč ženy stále vydělávají méně než muži.

Směrnice navrhuje sadu nástrojů transparentního odměňování, které by měly být legislativně zakotveny do právních řádů členských států. Jedná se např. o právo na informaci o mzdě či platu před nástupem do zaměstnání, možnost získat informaci o platové výši/mzdě na srovnatelné pozici, nebo každoroční reportování o rozdílech v odměňování mezi muži a ženami na pracovišti. Zavedení těchto opatření má potenciál včas odhalit nerovnosti na pracovišti a zároveň pomoci obětem platové/mzdové diskriminace, které v současném systému nemají, jak případnou existující nerovnost v odměňování dokázat.

Dle rozhodnutí Výboru pro sociální práva Rady Evropy porušuje Česká republika Evropskou sociální chartu a její Dodatkový protokol z roku 1988. Bylo shledáno porušení práva na stejnou odměnu za stejnou práci a práva na rovné příležitosti a rovné zacházení v záležitostech zaměstnání.^[3] Rozhodnutí rovněž upozorňuje, že pro snižování gender pay gapu je transparentnost klíčová. Směrnice skýtá potenciál nastavit minimální standard a sjednotit praxi členských států. Transpozicí směrnice by také Česká republika dostála i svým mezinárodním závazkům. Příští měsíce proto budou z hlediska směrnice i z hlediska transparentního odměňování EU rozhodující. Jak ukázala konference, Česká republika disponuje mnoha experty a expertkami na téma rovného a transparentního odměňování. Je proto na čase, aby byly tyto teoretické poznatky přeneseny do praxe.