V rámci českého předsednictví Výboru ministrů Rady Evropy uspořádal Úřad vlády ČR mezinárodní konferenci s názvem Sběr dat a výzkum v oblasti násilí na ženách a domácího násilí: předpoklad pro efektivní tvorby politik, která se uskutečnila 14. listopadu 2017 v Lichtenštejnském paláci.

Domácí či sexuální násilí v České republice zažila každá třetí žena. Obdobnou míru výskytu tohoto násilí potvrzují i zahraniční studie. Ty se přitom zaměřují i na zdravotní, ekonomické či sociální domácí násilí na ženách. Cílem konference proto bylo podpořit výměnu dobré praxe a sdílení zahraničních znalostí v oblasti výzkumu a sběru dat týkajících se násilí na ženách a domácího násilí. Zahraniční vystupující a zástupkyně a zástupci českých institucí se zaměřili na roli sběru dat a výzkumů v prevenci násilí na ženách a ochraně obětí včetně faktoru, jak výzkum v této oblasti může ovlivnit tvorbu relevantních politik.

"Jsem ráda, že poslední dobou se začíná o domácím násilí a násilí na ženách veřejně mluvit. Naplno se ukazuje, o jak závažný problém se jedná. K diskusi o rozsahu a dopadech těchto forem násilí by měla přispět i naše mezinárodní konference,“ uvedla na zahájení konference náměstkyně ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Martina Štěpánková. Svým příspěvkem zaměřeným na požadavky, které klade Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (tzv. Istanbulská úmluva) na signatářské státy v oblasti sběru dat, navázala vedoucí odboru rovnosti Rady Evropy Liri Kopaçi-Di Michele. Statistky dat v oblasti domácího násilí shrnula Ursula Till-Tentschert z Agentury EU pro základní práva. Podle výzkumu této agentury má 43 % žen v EU zkušenost s psychickým násilím ze strany partnera, 55 % žen v EU starších 15 let bylo sexuálně obtěžováno, 18 % žen v EU starších 15 let má zkušenost se stalkingem. Ředitelka České ženské lobby Helena Stelzerová dodala, že navzdory statisticky podloženým datům není česká společnost k tématu sexuálního násilí a obtěžování stále ještě citlivá.

První blok konference byl zaměřen na roli sběru dat a průzkumů v prevenci násilí na ženách a ochraně jeho obětí. Zahraniční zkušenost sdílela vedoucí španělského Centra pro prevenci domácího násilí Cristina Fabré. Přiblížila zejména činnost zmíněného Centra, státní instituce specializující se na výzkum a koordinaci politik v oblasti domácího násilí. Španělsko v posledních letech podniklo řadu důležitých kroků k prevenci domácího násilí. Přijalo specifický zákon na ochranu žen před násilím, poskytuje také dostupné služby pro oběti (včetně elektronických zařízení, která hlásí porušení zákazu přiblížení se k oběti ze strany násilníka přímo policii) a propracované programy pro násilné osoby.

Albánskou praxi představila vedoucí sekce genderové rovnosti albánského Ministerstva sociálních věcí a mládeže Etleva Sheshi. Ve svém příspěvku se věnovala přiblížení digitalizovaného online systému pro registraci případů domácího násilí v Albánii, v jehož rámci mají albánské samosprávy povinnost identifikovat případy násilí založeného na pohlaví a poskytovat pomoc obětem násilí.

V druhé části konference byla nosným tématem otázka, jak může výzkum ovlivnit vytváření politik prevence násilí na ženách a ochrany obětí. O norskou zkušenost se podělil Ole Kristian Hjemdal, výzkumník Norského centra pro studium násilí a traumatického stresu (dále jako „NKVTS“) se zaměřením na zacházení s oběťmi násilí a sociologii práva. Podle výzkumu NKVTS trpí v Norsku depresemi a úzkostmi 7 % populace, která nemá zkušenost se zneužíváním. Ta část populace, která byla zneužívána v dětství, trpí depresí a úzkostmi v 18 % případů. Ti/ty, kteří si prošli zneužíváním v dětství i dospělosti, trpí depresemi a úzkostmi dokonce v 30 % případů. Zároveň byla prokázána kauzalita mezi výskytem somatických onemocnění a zneužíváním, kdy např. chronická bronchitida byla diagnostikována u 1,4 % u nezneužívaných a u 2,6 % zneužívaných a astma u 5,3 % nezneužívaných a 9,4 % zneužívaných.

Za Českou republiku vystoupil Michal Pavlíček z Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR. Ve své prezentaci se zaměřil na potlačování genderově podmíněného násilí jakožto jednu z priorit Sobotkovy vlády. (V listopadu 2014 vláda ČR schválila Vládní strategii pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 – 2020, v návaznosti na ni byl v únoru 2015 schválen Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015 – 2018, který byl v letošním roce aktualizován. Důležitým krokem v oblasti genderově podmíněného násilí byl podpis Istanbulské úmluvy v květnu roku 2016.)

Konferenci uzavřel příspěvek Barbory Burajové, hlavní manažerky Koordinačně-metodického centra pro genderově podmíněné a domácí násilí na Slovensku. Toto centrum je u našich sousedů zodpovědné za odbornou koordinaci prevence domácího násilí a pomoci jeho obětem a vzniklo v návaznosti na dodržování článku 10 Istanbulské úmluvy. K důležitým rolím centra patří i provádění výzkumů a sběr dat, zejména v oblasti vztahu matky a dítěte v kontextu domácího násilí, mapování praxe a postojů policejních vyšetřovatelů ve věci násilí na ženách a v oblasti sexuálního násilí na ženách.

Konference se zúčastnilo přes 60 hostů z řad odbornic a odborníků, kteří se podílejí na formulaci a naplňování veřejných politik v oblasti prevence násilí na ženách a domácího násilí. Na konferenci navázal zahraniční Kulatý stůl pro členky a členy Komise Rady Evropy pro genderovou rovnost na téma Společenské, zdravotní a ekonomické dopady násilí na ženách a domácího násilí. Cílem konference bylo též přispět k efektivnímu naplňování Istanbulské úmluvy, kterou Česká republika podepsala v květnu 2016 a aktuálně připravuje její ratifikaci. Konference proběhla v rámci projektu Implementace Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 - 2020 a související aktivity (reg. č. CZ.03.1.51/0.0/0.0/15_009/0002755) spolufinancovaného z Operačního programu Zaměstnanost.

 

 

Kdo za projektem stojí

Vedoucí pracovník
Radan Šafařík
safarik.radan@vlada.cz

Zástupkyně vedoucího pracovníka
Petra Kalenská
kalenska.petra@vlada.cz 

Partneři