Ve středu 10. června 2020 proběhlo druhé letošní jednání Výboru pro institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů. Výbor se zabýval genderovými dopady pandemie COVID–19.
Výbor diskutoval o důležitosti jejich mapování a podpory nástrojů pro jejich zvládání. Dále jednal o nutnosti posílení pozice rezortních koordinátorů a koordinátorek rovnosti žen a mužů a zohledňování principu rovnosti žen a mužů v Operačním programu Jan Amos Komenský, který je zaměřen na vědu a vzdělávání. Jednání k tématu prosazování rovnosti žen a mužů jako horizontálního principu v příštím programovém období Evropských investičních a strukturálních fondů se také účastnili zástupce a zástupkyně Ministerstva pro místní rozvoj a České ženské lobby. Výbor ke třem posledně jmenovaným tématům přijal následující usnesení.
Výbor pro institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů bere na vědomí zprávu České ženské lobby Hodnocení nastavení horizontálního principu rovnosti žen a mužů v projektech,
doporučuje Radě vlády pro rovnost žen a mužů, aby doporučila Ministerstvu pro místní rozvoj ve spolupráci se sekretariátem Rady a Výborem pro institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů navrhnout takové nastavení horizontálního principu rovnosti žen a mužů v příštím období ESI fondu, které bude dostatečně funkční a bude reagovat na doporučení vzešlá ze zprávy České ženské lobby.
Výbor pro institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů ukládá sekretariátu Rady, aby příslušnému útvaru řídicího orgánu OP JAK (MŠMT) předal následující otázky a požádal ho o jejich písemné zodpovězení do 31. července 2020:
- 1) Jaké cíle návrh OP JAK v oblasti rovnosti žen a mužů stanoví?
- 2) Jakým způsobem bude v návrhu OP JAK řešena přetrvávající genderová nerovnost ve vzdělávání? (“Přetrvávající nerovnosti ve vzdělávání”)
- 3) Jakým způsobem bude v návrhu OP JAK zohledňována oblast revize kurikula a podpory učitelské přípravy z hlediska rovnosti žen a mužů?
- 4) Jakým způsobem bude do návrhu OP JAK zahrnuta problematika genderových nerovností ve struktuře studentské populace a v podmínkách a obsahu vzdělávání. (SC 2.3; příp. i SC 2.1)
- 5) Jak bude návrh OP JAK zohledňovat problém genderové segregace vzdělávacích drah? (SC 2.2, SC 2.3)
- 6) Jakým způsobem bude návrh OP JAK zohledňovat implementaci genderového mainstreamingu a genderové rovnosti v řízení VaVaI, a to jak na úrovni analýzy, tak na úrovni cílů? (Kap. Slabé strategické řízení oblasti VaVaI na národní i regionální úrovni)
- 7) Jak bude v návrhu OP JAK do problémů, které by v rámci VaVaI měly být řešeny, zapracováno nedostatečné zastoupení žen ve VaVaI a nedostatečný systém řízení a implementace podmínek vedoucích ke zvýšení genderové rovnosti (např. podmínky slaďování rodinného a profesního života)? (SC 1.1)
- 8) Počítá se v návrhu OP JAK s tím, že si VaVaI instituce a poskytovatelé budou moci financovat:
a. plány genderové rovnosti?
b. lidské zdroje, zázemí a vzdělávání, které by se věnovaly rozvoji genderové rovnosti uvnitř institucí? - 9) Jakým návrh OP JAK zohledňuje nutnost začlenění dimenze genderu a pohlaví v obsahu výzkumu, vývoje a inovací?
Výbor pro institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů bere na vědomí Zprávu k plnění Standardu pozice rezortních koordinátorek a koordinátorů rovnosti žen a mužů – vyhodnocení dotazníku GFP za rok 2019, doporučuje Radě vlády pro rovnost žen a mužů, aby doporučila vládě ČR, aby Standard pozice rezortních koordinátorek a koordinátorů rovnosti žen a mužů přijala jako závazný.
