V úterý 11. června proběhla v prostorách Poslanecké sněmovny mezinárodní konference Proč to tak trvá? aneb účast žen na politickém rozhodování. Konferenci organizoval Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR pod záštitou Jany Pastuchové, poslankyně a předsedkyně Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Konference se konala u příležitosti 100. výročí zavedení volebního práva žen v Československu. Řada politiků a političek se shodla, že podporují vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice. Bez podpůrných opatření, jako jsou kvóty alespoň na dočasnou dobu, toho ale lze dosáhnout velmi obtížně. Shodla se na tom odborná veřejnost, publikum a systém kvót podpořily i některé političky.

Konferenci zahájila poslankyně Jana Pastuchová důrazným apelem, že na vyrovnané zastoupení žen v české politice čekáme již příliš dlouho. Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček uvedl, že role žen v politice je stěžejní a že se bude vždy zasazovat za větší zastoupení žen v politice. Podle Miluše Horské, místopředsedkyně Senátu ČR, se musíme zbavit přesvědčení, že politika je pánským klubem: „Nejvyspělejší země jsou ty, které mají vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice – mají nejstabilnější demokratický systém a nejvyšší kvalitu života. Jsem veřejnou zastánkyní kvót, alespoň na dočasnou dobu, jako tomu bylo například ve Skandinávii“. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková vyzdvihla pozitivní roli žen v politice: „Ženám jde hlavně o mediaci, ne o likvidaci politického protivníka. Pojďme mezigeneračně jako ženy spojit své síly a kultivovat politickou scénu v ČR. A nebojím se přiznat, že jsem se, pokud jde o zavedení kvót, mýlila. Dnes už vím, že bez kvót to nepůjde.“   

V úvodním panelu se věnovali čeští i zahraniční odborníci a odbornice hlavním překážkám pro ženy v politice, mezi které patří nedostatečná podpora rodiny, nižší sebevědomí, péče o domácnost, kulturní a sociální normy nebo i nedostatek financí. Jedním z nástrojů, jak situaci zlepšit, mohou být podle Štěpána Jurajdy (CERGE EI) tzv. genderové audity politických stran, které ukážou, jak je vnitrostranicky respektována rovnoprávnost žen a mužů. Je rovněž důležité mít v politice pozitivní ženské vzory, které budou inspirovat další ženy ke vstupu do politiky. Ovšem hlavním nástrojem, který vede ke strukturálním změnám, je systém kvót a to konkrétně podle zipového pravidla, které zajistí, že ženy budou na kandidátních listinách na volitelných pozicích. Fiona Buckley (University College Cork, Irsko) zdůraznila, že politika bez kvót vede pouze k zachování statu quo v politice. I proto se podle ní podařilo v roce 2012 v Irsku kvóty legislativně uzákonit, což bylo převážně důsledkem ekonomické krize a následné poptávky po větší diverzitě v politice. Paola Profeta (Boconi University, Itálie) uvedla další argument pro kvóty - kvalitu zvolených kandidátů a kandidátek. Nejenom že se ukazuje, že ženy jsou méně zkorumpované a více aktivní, ale dle výsledků studií jsou v systému kvót voleni i kvalitnější mužští kandidáti.

Konference Proč to tak trvá

V dalším panelu byl již dán prostor političkám, které se podělily o svoje osobní zkušenosti. „Je určitě rozdíl mezi komunální a vysokou politikou. Ve vedení malých obcí je daleko více žen. Ženy totiž potřebují velice nadprůměrné rodinné zázemí a podporu okolí, aby jim bylo umožněno vstoupit do vrcholné politiky,“ řekla Daniela Javorčeková (SPOLEČNĚ), starostka obce Buštěhrad. Michaela Matoušková (STAN), starostka obce Řečany nad Labem, oproti tomu vidí nevýhodu v komunální politice v tom, že jí často chybí při řízení úřadu větší personální zázemí: „I to může být jedna z překážek pro vstup žen do komunální politiky. Ale rozhodně to za to stojí, naše obce a města a jejich obyvatelé si to zaslouží. Musíme se snažit otevřít dveře těm, které mají zájem o kandidaturu.“ Jedním z řešení je snažit se o alespoň o třetinové zastoupení žen, jak zdůraznila poslankyně Alena Gajdůšková (ČSSD): „21. století je století žen a ženy se nesmí nechat od politiky odradit. Politická kultura je v současnosti maskulinní, ale i podle sociologických průzkumů se ukazuje, že pokud je v kolektivu nejméně 30 % žen, přestává mít mužská většina převahu a mění se styl jednání k více konsenzuálnímu. Nejúspěšnější pracovní týmy nejen v politice jsou ty nejvyváženější.“ Poslankyně Monika Červíčková (ANO) chválila mentoringový program pro političky, kterým sama prošla a který jí pomohl v politické kariéře.

V závěrečném panelu věnujícím se podpoře žen v rámci politických stran a hnutí se názory více různily. Obtížné slaďování pracovního a soukromého života ovšem zdůrazňovali všichni vystupující. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) sdělila, že v sociální demokracii panuje shoda na tom, že ženy musí mít spravedlivý podíl na rozhodovacích pozicích. Dále uvedla, že jejím osobním názorem je, že kvóty jsou jediným funkčním nástrojem, který vede k systémovým změnám. Podle Alexandry Udženiji z ODS její strana vyrovnané zastoupení žen ve straně jako větší téma neřeší: „Není pro nás důležité, jestli je někdo žena nebo muž. Každý, kdo má ambice a vizi, se může u nás prosadit. Ale je pravda, že jako žena musíte mít podporu hlavně rodiny, nikoli politické strany.Vít Rakušan (STAN), přiznal, že probíhala vnitrostranická diskuze ke kvótám, ale na jejich prosazení se neshodli. Snaží se ale neorganizovat porady ve večerních hodinách nebo zajišťují hlídání dětí během stranických sjezdů, aby ženy nebyly z účasti na jednání vyloučeny.

Šárka Jelínková (KDU-ČSL) v diskuzi dále dodala: „Ve straně máme v současnosti cíl dosáhnout 30% zastoupení žen na kandidátní listině na volitelných pozicích. A myslím si, že je to reálné číslo, máme problém ženy najít do rozhodovacích pozic. To je ale dáno i nerovnoměrnou zatížeností žen v péči o dítě.“ Helena Válková (ANO) v debatě podpořila zavedení systému kvót alespoň na jedno volební období, poté je možné je zrušit. Strategie Pirátské strany je postavena primárně spíše na odstraňování bariér a stereotypů o postavení žen a mužů ve společnosti, dodal její první místopředseda Radek Holomčík. Diskutovala se ale i nízká úroveň politické kultury, která může ženy od vstupu do politiky odradit. Kateřina Konečná (KSČM) sdílela příklad pozitivní praxe z Evropského parlamentu: „Mám výhodu, že jsem v europarlamentu, kde musíme podepisovat etický kodex, který zavazuje europoslance a europoslankyně k nepoužívání mimo jiné sexistického jazyka. Není to o omezení svobody slova, ale je to o slušnosti a úctě k funkci, kterou zastáváme.“

Mezinárodní konference Proč to tak trvá? aneb účast žen na politickém rozhodování byla věnována bojovnici za ženská práva Františce Plamínkové (1875 – 1942), pedagožce a senátorce, která se významně zasadila o volební právo žen v Československu.

Odkaz na tiskovou zprávu a prezentace ke stažení zde

Autorka článku: Tereza Česká, koordinátorka mediální komunikace Odboru rovnosti žen a mužů. 

Kdo za projektem stojí

Vedoucí pracovník
Radan Šafařík
safarik.radan@vlada.cz

Zástupkyně vedoucího pracovníka
Petra Kalenská
kalenska.petra@vlada.cz 

Partneři