Skip to content

Vnější vztahy: ČR prosazuje rovnost žen a mužů vnitrostátně i na mezinárodním poli

<< ZPĚT NA HLAVNÍ STRANU STRATEGIE 2021+

U příležitosti Mezinárodního dne žen, 8. března 2021, vláda schválila Strategii rovnosti žen a mužů na následující desetiletí. Některé genderové nerovnosti v ČR stále přetrvávají a dlouhodobě nás ve srovnání s ostatními státy staví na nízké příčky celoevropských žebříčků. Některé nerovnosti se pod vlivem pandemie covid-19 navíc prohloubily. Zvlášť zasaženou skupinou jsou ženy, na které chce vláda při celospolečenské obnově pamatovat.

Nová strategie na nerovnosti pohlíží intersekcionální optikou, tj. kromě genderových nerovností bere v potaz i vliv dalších faktorů, jako je např. věk či zdravotní znevýhodnění. Dokument byl vypracován Odborem rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR ve spolupráci s řadou odborníků a odbornic ze státního, akademického a občanského sektoru. Celkem zahrnuje přes 400 konkrétních opatření k dosažení cílů v 8 oblastech.

V posledních desetiletích se genderová rovnost a posílení postavení žen a dívek stalo globálním cílem, k jehož dosažení ČR přispívá vnitrostátně i na mezinárodním poli. Genderový rozměr vnějších vztahů zasahuje do širokého spektra témat od lidských práv po potírání terorismu a vývoz zbraní.

Česká republika aktivně podporuje zvyšování genderové rovnosti v zemích své rozvojové a transformační spolupráce a humanitární pomoci. Koncepce zahraniční politiky ČR má mimo jiné za cíl zajištění lidské důstojnosti, a tudíž prosazování demokracie a lidských práv včetně rovnosti žen a mužů. Genderová rovnost je průřezovou prioritou české strategie zahraniční rozvojové spolupráce a je tedy zohledňována na programové i projektové úrovni. V mnoha projektech však není genderové optice kladen dostatečný důraz, případně realizátoři projektů sami neví, jak dopady na rovnost žen a mužů hodnotit.

Co se týče zahraniční rozvojové spolupráce, Česká republika doposud nedisponuje nástroji pro monitorování a vyhodnocování genderového dopadu zahraniční rozvojové spolupráce na příjemce české zahraniční rozvojové spolupráce. Jinými slovy, prozatím nejsme schopni měřit, jaký dopad má česká zahraniční rozvojová spolupráce na (ne)rovnost mužů a žen či chlapců a dívek v cílových komunitách. Zavedení systematického vyhodnocování genderových aspektů české zahraniční rozvojové spolupráce by umožnilo dlouhodobě zvyšovat efektivitu plánování a implementace české zahraniční rozvojové spolupráce, jakož i potenciál spolupráce s ostatními rozvojovými agenturami.

Genderová nerovnost má přitom široce uznávanou spojitost s rizikem vzniku vnitrostátního konfliktu. Konflikty často vyústí v porušování základních lidských práv, které dopadá zejména na ženy (třeba ve formě znásilnění). Ženy mají nicméně v problematice vnitrostátních i mezinárodních konfliktů také aktivní roli, ať už jako členky národních armád, ozbrojených skupin a teroristických organizací či naopak v pozici diplomatek. Podle OSN a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) jsou mírové snahy efektivnější a udržitelnější, pokud jsou v nich ženy aktivními aktérkami. Na základě rezoluce OSN tak vznikla globální agenda ženy, mír a bezpečnost. Česká republika, podobně jako 88 dalších států (k 31. 12. 2020), na jejím základě přijala první (2017-2020) a posléze navazující národní akční plán (2021-2025) k implementaci rezolucí Rady bezpečnosti OSN týkajících se agendy ženy, mír a bezpečnost.. Národní akční plán na příštích 5 let si mezi svými úkoly stanovuje posílit participaci a vůdčí roli žen v míru a bezpečnosti, systematicky začleňovat genderovou optiku do míru a bezpečnosti či podílet se na prevenci konfliktů skrze podporu práv žen a dívek.

V rámci své vnější činnosti se ČR podílí mimo jiné také na naplňování Strategie EU pro rovnost žen a mužů a Akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů. I díky české podpoře bude například genderové hledisko reflektováno v plánech post-covidové obnovy v rámci EU. Zároveň ale Vládní strategie 2014-2020 pokryla problematiku genderové rovnosti ve vnějších vztazích jen částečně a určité překážky přetrvávají a je potřeba je řešit efektivněji. Předsednictví ČR v Radě EU v příštím roce navíc představuje příležitost pro prosazení českých priorit. Může přispět k dalšímu budování značky ČR jakožto země, která se zasazuje o ochranu lidských práv, včetně rovnosti žen a mužů.

ČR si po vzoru dalších zemí klade za cíl vybudovat branding země prosazující genderovou rovnost v rámci mezinárodního společenství. Otevírá si tím příležitost posílit normativní principy české zahraniční politiky včetně té lidskoprávní a přispět k bezpečnějšímu, udržitelnějšímu a spravedlivějšímu světu, který je s genderovou rovností úzce propojen. Stejně jako vnitrostátní veřejné politiky, ani zahraniční politika ČR není neutrální, ale má zřetelné genderové dopady, ať se jedná o rozvojové nebo lidskoprávní projekty, ekonomickou diplomacii včetně vývozu zbraní, zastoupení žen a mužů na velvyslaneckých postech nebo přijaté závěry mezinárodních institucí. V této strategii ČR komplexně pojímá a zavazuje se nastavit zahraniční politiku a praxi tak, aby pozitivně přispívala k hodnotám genderové rovnosti a posílení postavení žen jak uvnitř systému zahraniční služby, tak zároveň v rámci jednotlivých oblastí vnějších politik.  Je nutné dodat, že zahraniční politika vychází z domácí politiky, která jí dává důvěryhodnost. Aby byla česká diplomacie považována za důvěryhodnou, potřebuje ČR dohnat lidskoprávní mezery doma, ať se jedná o nízké zastoupení žen ve veřejných funkcích nebo nedostatečnou prevenci násilí na ženách a s tím související potřebu ratifikace Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí.

Kapitola Strategie věnující se zahraničním vztahům obsahuje 28 opatření a je pokryta jedním strategickým cílem. Tím je integrování hodnot genderové rovnosti a posílení postavení žen do zahraniční politiky ČR. Tento cíl staví na výše zmíněné Koncepci zahraniční politiky ČR. Důraz je kladen na posílení spolupráce s neziskovým a akademickým sektorem, který nabízí cennou expertízu a zároveň posilují odpovědnost státního sektoru rovnost žen a mužů prosazovat. Opatření věnují pozornost také většímu souladu mezi politikami a praxí a větší konkrétnosti a měřitelnosti výsledků. Bude zvyšováno povědomí o problematice genderové rovnosti ve vnějších vztazích mezi novými zaměstnanci a zaměstnankyněmi relevantních ministerstev. V neposlední řadě strategický cíl zahrnuje také celkovou podporu EU v prosazování genderové rovnosti sjednoceným způsobem a další budování dobrého jména ČR jako země, která přikládá genderové rovnosti důležitost.

KAPITOLY STRATEGIE