Učí se muži a ženy stejně? Jak se to vezme...

Pro český vzdělávací systém je dlouhodobě charakteristická na jedné straně vysoká míra feminizace a na druhé straně vertikální i horizontální genderová segregace. První jmenovaná odkazuje k nevyrovnanému zastoupení žen a mužů v zaměstnanecké hierarchii, druhá ke koncentraci žen a mužů v určitých oborech. Aktuální data jsou dostupná na stránkách ČSÚ: Zaostřeno na ženy a muže 2019.

V českém prostředí platí, že čím vyšší stupeň školy, tím vyšší podíl mužů a nižší podíl žen mezi pedagogickým personálem. Zastoupení mužů mezi učiteli a učitelkami mateřských škol představovalo ve školním roce 2019/2020 pouhé necelé procento z celkového počtu. Na úrovni základních škol se podíl mužů od roku 2000 pohybuje okolo 15 %, ale míra jejich zastoupení roste velmi pomalu. Ve školním roce 2019/2020 bylo zastoupení mužů mezi pedagogickými pracovníky a pracovnicemi základních škol konkrétně 17 %. Na úrovni středních škol je v podílu mužů v průběhu uplynulých patnácti let patrná sestupná tendence. V roce 1995 muži představovali 48 % pedagogických personálu středních škol, v roce 2020 to již bylo pouze 40 %. Na konzervatořích, vyšších odborných školách a vysokých školách je zastoupení mužů mezi vyučujícími stabilní. V roce 2019/2020 činil podíl mužů 51 % na konzervatořích, 36 % na vyšších odborných školách a 63 % na vysokých školách.

I přes vysokou míru feminizace českého školství se na řídících pozicích muži vyskytují o poznání častěji, než kolik by odpovídalo poměru mužů na neřídících pozicích v tomto prostředí. Například zastoupení mužů na úrovni základních škol v roce 2018/2019 bylo 16 %, jejich zastoupení mezi řídícími pracovníky a pracovnicemi na stejné úrovni bylo 34 %.

Vysoká míra horizontální segregace dle pohlaví panuje i mezi studujícími. Dívky převažují na čtyřletých i víceletých gymnáziích, na odborných středních školách zakončených maturitní zkouškou, na konzervatořích, na vyšších odborných školách i na vysokých školách. Chlapci převládají pouze na oborech středních škol, které nejsou zakončené maturitní zkouškou. Segregace je silná především podle zvolených oborů. Ve školním roce 2018/2019 studovalo na středních školách zakončovaných maturitní zkouškou zaměřených na technické obory celkem 8 777 dívek, což odpovídá pouze 16 % všech studujících technických oborů středních škol. V oborech přírodních věd 11 % studujících tvořily dívky. Dívky převládají ve zdravotnictví a lékařských a farmaceutických vědách, které studovalo v roce 2018/2019 90 % dívek. Ve společenských vědách, naukách a službách dívky tvořily 69 % studujících. Mezi tyto obory se řadí i pedagogika a sociální péče, která dlouhodobě vykazuje velkou míru segregace (95 % studujících jsou dívky).

V akademickém roce 2018/2019 studovalo vysoké školy celkem 162 135 žen a 127 964 mužů. Ženy tedy tvořily 56 % všech studujících vysokých škol. Celkový počet absolventů a absolventek vysokých škol v roce 2018 byl 41 005 žen a 27 545 mužů: ženy tvořily 59 % všech absolvujících.

 

Zatímco zastoupení žen mezi studujícími vysokých škol postupně roste a převyšuje zastoupení mužů, zastoupení žen ve vědě stagnuje a v posledních letech dokonce mírně klesá. Zastoupení žen ve výzkumném sektoru je přibližně čtvrtinové (dle dat z roku 2018). Zásadní nedostatek žen je v rozhodovacích pozicích ve výzkumu a ve vysokém školství, mezi profesory a profesorkami a docenty a docentkami. Celkové zastoupení žen mezi akademickými pracovníky a pracovnicemi bylo v akademickém roce 2018 36 %. Zastoupení žen mezi akademickými pracovníky a pracovnicemi se dramaticky snižuje s postupem do vyšších pater akademické hierarchie. Mezi profesory a profesorkami je pouze 15 % žen, mezi docentkami a docenty 26 %. Česká republika se tímto řadí do podprůměru Evropské unie.

Kdo za projektem stojí

Vedoucí pracovník
Radan Šafařík
safarik.radan@vlada.cz

Zástupkyně vedoucího pracovníka
Petra Kalenská
kalenska.petra@vlada.cz 

Partneři